Utajená láska

Utajená láska

Anotace: Možná bude pravda, že něco zlé je k něčemu dobré...

Jak mám zareagovat? Pověz, prosím... Soužím se. Srdce chce milovat, opět poznat už dávno zapomenuté. Mozek však protestuje, nechce znovu prožít to, co bylo kdysi. Nedivím se, tehdy to bolelo. Ale i nyní to bolí, a to jsme v začátcích. Stále hledám, snad onoho pověstného rytíře na bílém koni, ale nemohu nalézt. A bojím se, že teď jsem našla. Našla svého zachránce i ochránce, svého Prince. Jenže Tys, můj Princi, vázán již jinde. Ano, i já, ale...
Je to složité, že? I když natolik známé klišé. Zadaní lidé se sejdou, navzájem se do sebe zblázní. Jen chemie, jen jejich těla dokáží vyjádřit, co cítí. Cítíš to samé, co já? Pochybuji, ona slečna má Tvé srdce, které já nikdy nezískám. Otázkou je, zdali bych ho opravdu chtěla získat i za cenu ztráty svého nynějšího přítele. Chtěl bys Ty mě i za ztrátu té Tvé? Bohužel nechtěl... Oba pro sebe znamenáme zakázané ovoce, novou neznámou touhu, chtíč... Ale co poté, až touha odpluje a vše nám zevšední?
Odejdeš, vím to. Už nyní se na to připravuji a tento čin bolí. Snažím se těšit z každé chvíle ve Tvém náručí. Leč kazí mi ji vidina tak nemilého konce. Vím, že vše nekončí krásně... proč já se jen musím trápit? Chci se zamilovat a chci milovat Tebe, ale nejde to.
Promiň mi, můj Princi, toužím po tom, co není možné. Nemůžeš mi dát víc než polibky, žhavé doteky a dlouhá milování zahalená v roušce tmy a utajení. Přeci jen, děkuji Ti. Za to, žes vkročil do mého života, rozdmýchal ve mně oheň, jenž uhasínal, a mé srdce snad opět otevřel lásce.
Autor Katherin, 05.04.2007
Přečteno 880x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Huh, bratrovi se vždycky těžko hodnotí.

Budu za černou ovci a na chvíli se pozastavím u formy. Je, jak je u Tebe ostatně zvykem, poměrně kvalitní a téměř bez chyb. Jediným problémem je, že ladění textu je trochu archaické a vymykající se vývoji moderní češtiny. (Neříkám, že všichni máme psát, jak mluvíme - to by pak taky dopadlo -, ale že jazyk se vyvíjí a literatura s ním. Taky dnes nikdo nebude psát jako Jirásek - ještě aby.)
Textu to maličko ubírá na uvěřitelnosti a naopak přidává mamutí dávku pathosu (ne že by se sem nehodila). Tolik asi vše :) Talent máš, jenom pilovat... ale to jsem Ti sám řekl x-krát.

A obsah? No comment.

03.04.2008 11:18:00 | Perilan

Krasne... nemam co rict..

22.08.2007 01:20:00 | carodejka

Vím, znám... Pocity, jež provází celou tuto úvahu/povídku či co, jsou až nádherně surově vyjádřené. Bijí člověka přímo do očí, buší mu na brány srdce, aby se otevřely, neboť některé texty nemůžeme vnímat pouze rozumem, ale musíme jim umožnit vstoupit do našich srdcí, abychom teprve pak pochopili jejich význam...

16.06.2007 23:02:00 | Stínolez

Bohužel se taky přidám k obsahové stránce, ne k té literární, protože se mi zdá, že ta mnohem více převyšuje, když člověk čte tvou povídku-prostě jsem se ani nemohla soustředit na to, jak je napsaná.Musím nesouhlasit. Nechci v žádném případně obhajovat nevěru. Nechci také ale v žádném případě odsuzovat ty, co to udělali. Píšeš,že je to smýšlené, nevěřím, každý dojde ve svém vztahu k okamžiku, kdy o tom začne minimálně uvažovat. A tvá slova v povídce zněla skutečně opravdově, prožitě. Líbil se mi konec, poděkování princi,za to,že ti zase ukázal cestu k lásce.

11.05.2007 16:29:00 | widder

WOW, díky moc za komentáře, i za ty negativní :o) Jen mě trochu mrzí, že nikdo nehodnotí literární stránku, ale obsahovou...
Jinak pro Tebe Hippy i pro zbytek. Je mi líto, ale je to pouze smyšlené. Příteli jsem věrná a rozhodně bych neměla žaludek na takovéto lži. Natož rozvrátit cizí vztah.
Díky za reakce ;)

07.04.2007 18:14:00 | Katherin

Vskutku složitá životní situace! Mě by tedy velmi tížilo svědomí. Za prvé: Podvádíš svého přítele a to se nedělá. Za druhé, tvůj milenec podvádí svou přítelkyni a to se také nedělá. Za třetí: ani jeden z vás není dost silný, aby to přiznal. Říkáš, že srdce tvého milence patří jeho dívce. To jsi asi trochu vedle. Když jí patří jeho srdce, co dělá s tebou? To si navzájem odporuje. Pokud někoho miluji, nejsem schopen ho podvést, odloučit se.

Takové situace považuji já osobně za hanebné a hnusné. Promiň, ale je mi z toho na blití. Zvláště, když ten druhý o tom neví. A také proto, že ty mu to určitě neřekneš a necháš ho tápat v nejistotě a budeš předstírat, jak mnoho ho miluješ. Opravdu se omlouvám, ale tohle je pěkný podraz a maras. Dneska je to normální, avšak pro mě to normální asi nikdy nebude.

07.04.2007 13:45:00 | Hippy

no jo, zatracenej mozek...

06.04.2007 17:26:00 | lidus

Držím ti palce aby ses rozhodla správně! Vím je to těžké ale .. vzpoměn si na neopuštěj někoho koho miluješ pro někoho kdo se ti líbí..protože ten kdo se ti líbí tě opustí pro někoho koho miluje. Drž se!

06.04.2007 12:37:00 | pohodářka

Poslechni srdce. Třeba i on k Tobě něco cítí. Třeba se do Tebe zamiloval.

06.04.2007 02:01:00 | D_C

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí