Zamyšlení se nad nevěrou

Zamyšlení se nad nevěrou

Anotace: inspirováno konverzací s někým přes vzkazy

"Pro lásku lidé netrpí. Trpí pro pocit vlastnictví, který je opakem lásky."
Malý princ, Exupéry

Co je vlastně nevěra?
Jestli máte na mysli obecně užívaný pojem, že "nevěra je když se někdo vyspí (ať už to byl jenom chtíč, nebo hezké milování) s někým jiným, než s oficiálním partnerem – co pak tohle není taky jen jiná forma lásky?
Taková nevěra, pokud ji dotyčný ještě pořád vnímá jako nevěru, ve skutečnosti raní spíše nejvíc ego.
(Tím ale nechci zlehčovat fakt, že zraněné ego bolí … a žel bolí fest)

Nebo je nevěra nedůvěra?

Pak je nevěrou spíše vědomí, že když mi bylo krásně s někým jiným, tak to nemůžu sdílet s tím, kdo mi je vlastně opravdu nejbližší, protože to (ještě) neunese?

Nejsem bez chyb, sama mám sklony k žárlení (a nejen k tomu).

Jenže, co jiného je žárlení, než přivlastňování si někoho, nebo něčeho, co stejně nikdy nelze mít nebo vlastnit?
Co je možné jen s někým v dané chvíli zažít.

Ano, byla bych ráda, kdyby ten "můj" byl věrný, ale ne proto, že musí, ale proto, že chce. (A chtěla bych oplatit stejně.)
Ale to, že někdo chce být věrný – ho ještě nedělá imunním vůči omylům a přešlapům – ale pořád si myslím, že nejhorší je, když nemůže, nebo má strach se s tím s důvěrou svěřit tomu svému "pravému" nebo té své "pravé".

Dle mého názoru mnohé vztahy pak dojedou na to, že se něco vytratí – protože časem "nezaujatý" kamarád ví víc o krásných, ale i jiných zážitcích a pocitech, než můj partner.
Nevím jak Vám, ale mne se nelíbí představa partnerství, kde chybí důvěra a sdílení.

Je tady mnoho vztahů, kde jim to tak i vyhovuje – jejich rodiče, lidi kolem – všichni jim od dětství tvrdí, že to tak musí být ...
Mnohdy zůstávají ve vztahu dál, protože mají strach – strach ze samoty; strach, že neuživí sebe resp. děti; strach, převzít zodpovědnost za svůj život apod.

A pak jsou tady vztahy – dle mého názoru – něco jako perly – kde je to jinak.

Myslím si, že pokud oba chtějí – i takové "běžné stereotypní" vztahy se můžou změnit na perly.
Autor Romana Šamanka Ladyloba, 04.03.2010
Přečteno 691x
Tipy 10
Poslední tipující: PIPSQUEAK, Paulín, Sleepwalker, Bíša, ewon, enigman, lennerka, pamp_elka
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavá úvaha...*:)

29.04.2010 09:10:00 | PIPSQUEAK

Souhlasím s pampeliškou, každá mince má dvě strany
když obrousí se v lásce hrany
a nezájem tak přijde dál
hned nevěra si hledá místo.
Takže nezájem partnera o toho druhého
může donutit oběť manželství k nevěře.
Můj názor.

19.03.2010 20:48:00 | Paulín

Neznám nikoho kdo by chtěl být s někým jen tak.
Já třeba jo.
Jenže nejsem hrdina z Remarqueovejch knížek.
Nemám to za pár a tak to pořád někam (zřejmě) musí směřovat.
A to si myslím, že znám hodnotu života..

05.03.2010 12:15:00 | Sleepwalker

:) zda je veškeré naše bytí odvozeno od biologického ustrojení, k tomu se ewone nebudu vyjadřovat, jen zopakuji svůj koment z polemiky evoluční - od té doby, co jsem si u Tvého oblíbeného dr Koukolíka přečtla, že lidé mají extra mozkovou oblast pro spiritualitu, si zas tak moc nefoukám - vůbec není jisto, co to vlastně znamená...........:o) kromě vysoce pravděpodobné možnosti, že to takto ze zištných důvodů zařídili Goauldi

04.03.2010 13:04:00 | pamp_elka

to není složitý jako orloj, ale jako biologie :-)

04.03.2010 12:39:00 | ewon

pamp_elka - prezentuji tady svůj názor, který se může měnit, nebo vyvíjet a který již samozrejme prošel taky svým několikaletým vývojem ...
a budu ráda za tvé podněty, pokud je budeš chtít sdílet ...

04.03.2010 10:48:00 | Romana Šamanka Ladyloba

... to je problematika složitá jak orloj. vůbec si netroufám nic k tomu napsat. Prakticky k jakémukoli tvrzení se zde totiž vyskytuje - ten druhý pohled, pohled z druhé perspektivy.

04.03.2010 10:42:00 | pamp_elka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí