Proč se mi nelíbí listopadové téma Klubu Liter

Proč se mi nelíbí listopadové téma Klubu Liter

Anotace: Klub Liter - funguje na facebooku - kdyby jste tam chtěli - dejte vědět mně, nebo Hazentle - nebo dalším ...

Téma na měsíc listopad:
Zdvihl obličej ke světlající obloze. Jsi tam? zašeptal. Spatřím tě v poslední chvíli? Máš vůbec krk, aby tě šlo uškrtit? Máš srdce? Buď navěky proklet...a máš vůbec duši? Ach bože, šeptal. Bože.
(C. McCarthy, Cesta)

Dílo jsem nečetla. Takže budu vycházet ze svých domněnek na základě tohoto úryvku.

Přijde mi, že autor výroku zažil něco – co vnímá jako velmi strašné – nicméně – z toho, co se mu stalo, viní Boha.
A chce se mu dokonce za to mstít.

(Mé přesvědčení – nebol-li víra – říká (připouštím, že se taky můžu mýlit, ale teď to mám tak) – že Bůh nás tak miluje, že nám dal svobodnou vůli dělat si v čase a hmotě opravdu, co se nám zachce. (samozřejmě – jsou jistá, pravidla, které nemůžeme obejít – a tudíž, když se „seknou“ ,můžou duše uvíznout v koloběhu karmy – ale nemyslím si, že všechny duše se rodí z důvodu karmických restů – že je tu dost duší, které se rozhodli narodit se v těle člověka, jednoduše, protože si to chtěli zažít, zkusit resp. chtěli umožnit jiným dušičkám, si něco zažít– ale když zapomněli, proč jsou tady a nebyli schopní si na to za života ani vzpomenout - pak se jim stalo, že sklouzli do karmické časové smyčky.)

A že autor tohoto výroku ještě nepochopil svou spoluzodpovědnost na tom, co se mu vlastně děje. Čím se zase moc neliší od masy lidí, kteří si tak s oblibou stěžují na vnější okolnosti – proč jsou nespokojení, proč něco nemají, proč nedělají, co by chtěli etc. Masy lidí – kteří místo toho, aby vzali svůj osud do svých rukou, vyhledávají další lidi podobné sebe – se kterým si můžou společně zanadávat na fiktivního nepřítele – který za to může, že se jim něco nestalo, tak jak by si přáli. A ještě se tak dál utvrzují ve falešných důvodech, proč něco nemůžou, jako obehraná deska. Dokonce, aby měli ještě víc pádných důvody, někdy si toho nepřítele dokonce i zhmotní do své „reality“.
Zejména, když je pak větší masa lidí, která se na zhmotnění takové „reality“ podílí, tak je to někdy docela průser.

Avšak, myslím si, že autor je na dobré cestě poznání – když se začíná zaobírat myšlenkou, že Bůh by vlastně mohl být stejný jako on – tudíž, že by ho případně bylo možné „uškrtit“. Ale ještě mu nedochází, že by tím škrtil vlastně sám sebe,co vlastně protože má svobodnou vůli, si může představovat a prožívat na tisíc způsoby, jak si jen vymyslí, ale ve skutečnosti ho nemůže uškrtit.

P.S. To že s tím úryvkem nesouhlasím, neznamená, že jsem nikdy nezažila podobnou situaci a že nemám pochopení pro človíčka v krajné situaci. Jen doufám a snažím se ubírat jinou cestou. U nás doma se vždy říkalo – „Pomož si člověče, i Bůh ti pomůže.“ (Jak moc se dle toho i řídili, o tom raději pomlčím.) Taky se s oblibou mezi lidmi říká, že „Štěstí, přeje připraveným.“
Ale opravdu si myslíte, že „připravený“ je ten, kdo sedí v koutě, ruce v klíně a čeká až ho někdo/něco osvítí, někdo/něco zachrání, někdo/něco vysvobodí? Někdo/něco sbalí, uloví, pochopí?

A tak se teď sama sebe ptám. Jsem již dostatečně připravená? Co ještě můžu udělat? Co je ještě v mých silách změnit?
Autor Romana Šamanka Ladyloba, 18.11.2010
Přečteno 581x
Tipy 9
Poslední tipující: Actafool, Hazentla, la loba, Bíša, PIPSQUEAK, Iv
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak nebýt Hazently tak by mi tahle úvaha utekla mezi prsty! tím to jí díky:-) A k úvaze..souhlasím! Podobná myšlenka mi přesně proběhla hlavou, když jsem si to téma přečetl poprvé.. na druhou stranu to byla docela výzva napsat něco na citát s kterým ne úplně souhlasím! každopádně parádní úvaha!;-)

01.12.2010 15:34:00 | Actafool

No..jen tak na začátek předešlu, že nejsem věříci, takže osobně se vlastně k tomuto vyjadřovat nijak nemohu..téma jsem vybrala právě proto (ne, aby se všem líbilo), že mi přišlo, že stojí za zamyšlení - ať už jakýmkoli směrem.
A je pravda, že kdybych věřící byla, souhlasila bych v tom rozboru celkem i s Tebou, s tou spoluzodpovědností, a vůbec s kdečím vším, co jsi tu napsala.
Jenže pak jsou situace, kde tohle všechno tak nějak přestává platit..
Jakou spoluzodpovědnost za to, co se jim děje mají třeba děti? A stejně se dětem dějou špatné věci. A v tom případě bych se na místě rodičů asi obdobnýma otázkama zabývala..(stejně tak i postava, která v Cestě říká ten citát, co jsem vybrala jako téma)..Co nemoce? Nehody? Násilí?
Hm?
Neveřím v Boha. Ale respektuju ty, co ano.
A ten citát se mi..neříkám, že líbil, ale každopádně mě zaujal, nenechal lhostejnou..
A mimochodem, Cestu doporučuju ke čtení, není to sice moc povzbudivá, ale rozhodně zajímavá kniha.

26.11.2010 10:30:00 | Hazentla

Souhlasím sice s Tebou ale bohužel je lidské o Bohu pochybovat a dokonce ho někdy i obviňovat:-)Ale jsem přesvědčená že on to chápe:-)

25.11.2010 17:32:00 | la loba

Buďme lidmi...

22.11.2010 23:33:00 | Bíša

Máš naprostou pravdu a cítím to stejně.Někteří lidé jakoby nevěděli nic a jiní v tom shonu,často zapomenou,zastavit se a zamyslet,proč jsme vlastně tady.Vývoj si brzdíme sami a pak z toho viníme kohokoliv jiného včetně boha.
Ale - CESTA je fikce-kde po nějaké strašné válce (není uvedeno) je Země naprosto zničena-spálena,není pitná voda-jen místy,žádné stromy,žádná zvěř,lidé se uchýlili ke kanibalismu a otec cestuje s malým synem a hledá lepší místo k životu.Matka na to neměla sílu a opustila je hned na začátku.
Takže když jsem si tu krajinu představila,možná bych v tu chvíli řekla úplně to samé,jelikož si nedovedu představit nic horšího,než nevidět už nikdy tu nádheru kolem sebe.
Samozřejmě až by mě přešla zlost,musela bych uznat,že si za to můžeme sami.Boha nemá smysl z ničeho vinit.
Na konci té CESTY je ale určitá naděje,takže takový malý happyende.

19.11.2010 12:19:00 | Iv

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí