O HUSÍ KŮŽI

O HUSÍ KŮŽI

Anotace: @&@




O HUSÍ KŮŽI

 

 

 

 

 

Jsem člověk. Nikoliv „jenom člověk“, ale zkrátka člověk. Jako každý jiný, a zároveň zcela odlišný od kohokoliv jiného. Jsem, stejně jako všichni ostatní, svůj originál – nejsem ničí kopie a nikdo jiný není mou kopií. Nejsem tak nejspíš ani lepší ani horší než kdokoliv jiný, právě proto, že jako naprosto specifický a neopakovatelný jedinec jsem ve svém celku s kýmkoliv druhým nesouměřitelný. Tedy v něčem dílčím můžu být lepší a v jiném zase horší než kterýkoliv jiný náhodně vybraný člověk. Ne ale zase natolik, abych byl v něčem ze všech nejlepší či naopak ze všech nejhorší. Takové ambice ani nemám. Tedy nemám je v nějakém opravdu velkém měřítku, například celostátním či dokonce globálním.  V těch malých měřítcích, řekněme skupinových, jsem naopak takové ambice už odmalička měl a některé mi nejspíš zůstaly až dosud. Někdy se mi i splnily a někdy naopak ne. Člověk se celý život učí prohrávat, i se svými vlastními ambicemi. Umět prohrávat je důležité, ještě důležitější než umět vítězit. Ani jedno neumím pořádně, ale umění prohrávat se mi bude hodit čím dál víc, jak mi postupně stále víc i dochází. A tak se mu i víc snažím učit. I když dost nerad a někdy i se skřípěním zubů, to přiznávám. Je to dost vysilující. Ovšem díky jeho zvládnutí se dá i prohra proměnit na vítězství – to nad sebou samým. Vítězství, které dokonce snad může chutnat víc než to nad druhými. Těžko se to vysvětluje, jako ostatně všechno, co se nedá pochopit bez vlastní prožité zkušenosti. Kdo ji má, ten mi jistě rozumí i bez vysvětlování.

 

Jsem tedy člověk, jedinečný zástupce svého jedinečného druhu. Mám snad všechny vlastnosti, kterými se druh „člověk“ vyznačuje. Jsem dobrý i zlý, umím být otevřený i lstivý, dokážu milovat i nenávidět, jsem přejícný i závistivý, spravedlivý i nespravedlivý, pokorný i namyšlený, zdvořilý i arogantní, něžný a ohleduplný i perverzní, čestný i podvádím, říkám rád pravdu, ovšem umím i lhát, dokážu být empatický i sebestředný, prostě mám v sobě všechno, co vás jen v souvislosti s člověkem napadne. Něčeho víc a něčeho míň. Něčeho neobvykle moc a jiného třeba jen špetku. Vše namícháno v jedinečném poměru do jedinečného koktejlu – někomu chutnám a jiný pěkně prská, jakmile si mě trochu lízne nebo si ke mně přivoní. Někdo mi přijde na chuť až po delším převalování po patře a na jazyku, jinému nezachutnám nikdy. Nemáme všichni stejné chutě. Zaplaťpánbu. Všem ani není možné chutnat – všem lze být jen lhostejný, pokud je koktejl například příliš nevýrazný a mdlý nebo banální. Chtít chutnat všem je tedy bláhové – je ale možné chtít chutnat většině. Vyhovět většinovému vkusu. Ten ale obvykle nebývá příliš vytříbený – prodejnost tak může svádět z nadějnější cesty.  Ovšem s nadějí coby oním pověstným holubem na střeše. Někoho láká místo snadného cíle obtížnější cesta a někdo raději chňapne po vrabci. Spousta z nás pak volí nějaké kompromisy mezi tím. A ohrnuje často nos jak nad těmi naivními snílky, tak i nad přízemními pragmatiky. Snadno pak podléháme klamu o tom, že jsme snad lepší, než ve skutečnosti jsme.

 

Sebeklamy jsou však pro život důležité, tedy pro život člověka, samozřejmě. Drží nás totiž při životě, alespoň do té doby, než to na ně praskne. Proto si chráníme své bubliny plné sebeklamů, nejlépe hned v několika vrstvách. Když popraská jedna, nahradí ji hned ta další pod ní. A tak stále dál, jako když se had pravidelně svléká z kůže. Jsem ale přece jenom člověk a ne had. Kůži mám na rozdíl od svých sebeklamů jen jednu. Proto s ní chodívám na trh s jistou mírou obezřetnosti. Je totiž má původní a pravá a dost mě pak bolí, když mi ji někdo pálí otevřeným ohněm, aby si ověřil, zda není umělá. Mám raději doteky jiné kůže na té mé, vždyť tu svou vlastně nikomu ani neprodávám. Proč s ní tedy vůbec chodím na trh? No přece pro ten elektrizující pocit, co dotýkání s někým druhým někdy dokáže vyvolat. I moje opotřebovaná a již málo pružná kůže se totiž občas ráda mění v tu příjemně husí.

 

 

 

 

 

 

 

Praha, 21.7.2018

 

https://www.youtube.com/watch?v=FCDnM2pZ2co

 





Autor Amonasr, 05.08.2018
Přečteno 702x
Tipy 20
Poslední tipující: DH22, mkinka, jenommarie, Jeněcovevzduchukrásného, Radhuza, kasparoza, Frr, Marcella, zdenka, Nikita44, ...
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Líbí se mi ta přirovnání o chutích a koktejlu, husí kůži musí zažít za život člověk mnohokrát..jinak by to nešlo. Celkově jsi to rozebral do úplné mr.. budu slušná a myslím to dobře:-D, ale jo..asi jsi opět cítil tu potřebu se vyjádřit a nějak více to fo hloubky..rozebrat a myšlenky když proudí, obvykle je nelze zastavit.. člověk "jedinečný " a přesto ať si o sobě nemyslí, že nad něj není..tady lze napsat..tedy i JÁ. :-D ;-) "ST"

08.06.2020 18:15:00 | jenommarie

Díky, milá Marie, že jsi otevřela i něco z archivu a empaticky se nad tím i sama zamyslela - kvůli tomu vlastně i píšu, takže smysl dílka byl opětovně naplněn, když už mohlo věčně odpočívat v pokoji, a to je pak radost o to větší :-)) A přiznám se, že jsem ani já při novém čtení do poslední chvíle netušil, kam se ta nit vlastně vine a kde se zastaví - díky tedy i za tohle pro mě nové osvěžení. Ovšem ani dnes bych na tom neměnil ani slůvko ;-)*

08.06.2020 18:42:05 | Amonasr

;-) děkuji TI Amonasře, zamýšlím se ráda.
Je dobře, že i dnes si za vším stojíš stejně. Člověk kolikrát přemýšlí o různých a .. sám se diví, co vytvoří..znám to také. Ráda jsem si jí četla.;-)*

08.06.2020 18:51:33 | jenommarie

;-)*

08.06.2020 20:18:21 | Amonasr

zaujimave

13.02.2019 19:51:36 | Ally

Díky za zastavení :-)

13.02.2019 19:56:21 | Amonasr

Tady nakupuji, zde jsem člověkem
no, tak teda fakt nevím jak je to s tím člověčenstvím:-( :-)

11.02.2019 20:37:42 | Jeněcovevzduchukrásného

:-)

12.02.2019 00:04:51 | Amonasr

V určitém místě mi z nitra vytanulo přísloví, které mě kdysi (co by pubeťačku, takže hodně dávno) hluboce zasáhlo: "I ten nejskromnější člověk si o sobě myslí více, než jeho nejlepší přítel". Děkuji

25.01.2019 07:42:10 | Radhuza

No, taky mě až zamrazilo - ovšem stojí to určitě za hlubší zamyšlení... :-) To mám radost, že Tě tu zase po dlouhé době potkávám :-)

25.01.2019 12:05:45 | Amonasr

dost dobrá úvaha :-)

09.12.2018 12:37:54 | kasparoza

To vždycky potěší, když někdo "zabloudí" i k dřívější tvorbě - děkuji :-)

09.12.2018 12:59:42 | Amonasr

Pepičku, nezlob se, ale Tvé věčné aforisticky moralizující monokruhy mi počínají splývat v planimetrická ztvárnění jakési nekonečné olympiády ducha...přitom vím..již jsi mě o tom několikrát přesvědčíl, že máš na více dimenzionální - neotřele barevnější "jupííína" !!!!!!....:-D ****
Tvůj Frr-áč*j*

06.08.2018 16:12:06 | Frr

Milý Jiří, v těchto drobných (mono)tematických zamyšleních nemám ambici podávat filosofující výklad světa v jeho pokud možno vyčerpávající syntetické mnohotvárnosti. Spíš mě zpravidla nějaký momentální impuls přiměje z nějakého úhlu pohledu nasvítit ten či onen aspekt, a pokusit se ho především sám sobě ozřejmit. Většinou to ani nezamýšlím jako předem někam zacílenou moralitu, bývá to spíš víceméně spontánní chod myšlenek, který mě někam sám vede, něco tím i pro sebe objevuju nebo si tříbím. Pokud se Ti to jeví zploštělé, těžko tomu oponovat, tak to zkrátka vidíš, a tudíž to tak (jistě nejen) pro Tebe i je. I já to vnímám spíš jako drobné kamínky vyjmuté odkudsi z nekonečné mozaiky obrazu světa, jak se odráží v mé nedokonalé a nicotné duši. Někomu mohou tyto kamínky splývat v rozmazanou nesourodou změť, někdo si je třeba zasadí do vlastních konotací či i kontrastních poloh, jiný je třeba rovnou zahodí jako něco, co mu nelze nijak upotřebit. Mám jistě svůj vlastní soukromý „katechismus“ v sobě, v němž neustále něco objevuju, podtrhuju, škrtám a zase do něj přidávám, ale založením jsem tolerantní liberál a nikomu nic nevnucuju. Naprosto mi postačuje, když se někdo sám v sobě zamyslí, nejlépe kriticky a klidně i nesouhlasně. Ani bych nechtěl, aby někdo mé soudy či spíše „plky“ přejímal nekriticky – netroufal bych si nést odpovědnost v tomto směru za druhé, tak jako ani já tu svou nikdy nedeleguju na kohokoli, kdo mě kdy myšlenkově ovlivnil. Za všechno si můžu v konečném důsledku vždy jen já sám, to je mé pevné krédo, kterého se snažím držet… :-))

Díky tedy za Tvou upřímnou reakci, příteli Jiří, a rozhodně se nezlobím – je to pro mne další vítaný kamínek do oné pestrobarevné mozaiky, který se už teď snažím někam zapasovat a určitě ho nezahodím… Jen se omlouvám, že jsem nedokázal odpovědět stručněji… ;-))

06.08.2018 18:07:02 | Amonasr

... kapsičku s první pomocí ...

06.08.2018 10:06:36 | Marcella

:-))

06.08.2018 11:23:56 | Amonasr

...vždy je fajn mít v okolí někoho kdo má solidní jehlu...:),,,na bubliny a sešívání potrhané kůže...

05.08.2018 14:13:33 | Jort

Možná i na občasné píchnutí... :-))

06.08.2018 00:14:33 | Amonasr

...:-)...

07.08.2018 13:45:00 | Jort

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí