O NETOLERANTNOSTI

Já připojuji data vzniku ke všemu, co tu zavěšuju, nevidím důvod, proč bych zrovna u takovýchto myšlenek dělal výjimku - není to snad nic proti ničemu. Myslím, že údajem z "rodného listu" se kvalita či nekvalita neurčuje... Pokud se Ti myšlenka nezamlouvá, respektuji to, ale připojení data vzniku je snad možné tolerovat... ;-)

02.07.2013 12:06:54 | Amonasr

Děkuji, proto jsem to malinko upřesnil v anotaci. Ale přiměla jsi mě k hlubšímu zamyšlení ;-). Myslím, že je dobré rozlišovat netolerantnost jako vlastnost a netoleranci, jako jednotlivý projev zasazený do konkrétní situace. Například když okřiknu návštěvníka koncertu klasické hudby, že hlasitě komentuje během vystoupení, netoleruji tím sice jeho nekulturní chování, ale nejsem přitom nutně netolerantní člověk - netolerantnost ještě není můj obecný atribut. Takže mám na mysli netolerantnost jako vlastnost člověka – jsou lidé tolerantní a netolerantní. Občasným setkáváním s tak či onak netolerantními lidmi v mém okolí jsem skutečně dospěl k závěru, že prakticky každý z nich má nějaký vnitřní problém sám se sebou, nějaký zjevný nebo skrytý komplex, s nímž se nemůže vyrovnat. Abych ilustroval na obecně známém příkladu – Kikina trpí okázalou homofobií, ale každý gay během pár jeho vět, grimas a gest neomylně rozpozná, že má problém především sám s vlastní identitou. To je myslím poměrně známé, že pokud se někdo sám nevyrovná s nějakou vlastní (ať přiznanou či nepřiznanou) odlišností či frustrací, obrací svou nenávist vůči druhým. Jiným příkladem můžou být třeba zvěrstva páchaná při divokém odsunu především samotnými kolaboranty (aby jako „smyli“ svoji vinu) apod. Stejně tak náckové jsou podle mě zpravidla obyčejní zbabělci, „chudáci“, kteří si musí svou osobní zbabělost a malost kompenzovat falešným pocitem „velikosti“ a „hrdinství“ v davu, se kterým se identifikují a v němž svoji ubohost nějak překřičí. Kolik je mezi námi i jinak netolerantních "chudáků" je možné vidět ve spoustě internetových diskuzí, kde jim anonymita umožňuje se bez následků ventilovat a své komplexy si tak "léčit"...

Pokud jde o to, že to ještě neznamená, že tolerantní jedinec má automaticky svou duši v pořádku, tak to je samozřejmé. V tom výroku takové tvrzení ani není obsaženo. Prázdnota v duši může být i u tolerantního člověka - jenom výkřikem děsu z této prázdnoty u něj není zrovna ona tolerantnost, ale může jím být cokoliv jiného – třeba zoufalství, beznaděj a já nevím, co ještě... Čili - každá netolerantnost je výkřikem děsu z prázdnoty ve vlastní duši, ale ne každý výkřik děsu z prázdnoty ve vlastní duši je netolerantností. Ale jako v každém podobném tvrzení, i v tomto je samozřejmě obsažena nadsázka a zjednodušení, nejde o definici... ;-)

02.07.2013 11:08:25 | Amonasr

:-))) V tom brajglu by to asi zaniklo. A proti stádnímu efektu už stejně asi žádná slova neúčinkují - uprostřed stáda i ti největší zbabělci v sobě objevují "anonymní odvahu" a prožívají své "hvězdné chvíle" slastného zapomnění na vlastní komplexy méněcennosti... ;-)

01.07.2013 20:17:39 | Amonasr

To mě těší, že si rozumíme... Dík :-)

01.07.2013 19:10:07 | Amonasr