Básně autora Rikitan
Nalezeno 63 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Řada Praktika z literatury, i když ne tak docela. Je to starší věc, ale má nejmilejší báseň. V duchu symbolismu.
Paní nostalgie na křídlech bílých z cárů mlh sem ke mně vklouzla, přinesla trošku svého kouzla.
Muž kdysi dávno žil. Byl dobrý, měl hodně přátel a přece byl sám.
Tohle mne napadlo po přečtení jedné z básniček Květky Š., proto jí básničku věnuji, i vám, čtenáři z literu, pro dobrou náladu.
Mirně ironická báseň napsaná při zjištění, co všechno může skrývat jedno bílé tričko.
Škrábu já, škrábou moji učitelé, dokonce i rodiče, jenom babička píše hezky. Jedno však máme společné. Linky pera po nás zůstanou...
Chemie, co říct víc? Snad jen, že je to psané po testu, ze kterého jsem dostala jedničku, ale bezprostřední nálada byla neveselá. Třetí miniaturka byla původně komentářem a pyšní se jednou zajímavostí-názvem skoro delším než celá básnička.
Zima ztěžuje život lidem i zvířatům. Paraela chodců a zvěře.
Melancholická báseň z chvil temnějších, kdy člověk uniká do svého živlu, kde se cítí bezpečně...
Letos byla moje prázdninová praxe poznamenaná těžkou melancholií. Pršelo, spolupracovník mi pil krev, proto (mimo jiné) tahle básnička.
co se vylíhne v hlavě gymnazistky po hodině biologie vyplněné výkladem o evoluci, po dlouhé době veselejší
Chemie je mou inspirací i když v tomto případě spíše negativní, neboť jsem byla velmi nervózní z testu, což se projevilo.
seznámení s novou kamarádkou, slib profesorovi, že se budeme chovat slušně(docela i dodržený) a moje rozjívená dušička
měli přijet prarodiče, psáno v jednu v noci při svitu mobilního telefonu na cár papíru z lepicího bločku zelenou gelovou propiskou, nenávidím použité zdrobněliny, ale tady to bez nich nešlo
Mírně snová básnička z hodiny zeměpisu. Suploval ji excentrický učitel, až příliš pro mne, a tak jsem utekla do svého živlu.* Před očima se mi objevil rybník vystupující z jitřních mlh a doprovázený vůní podzimních rán...
Sonet. Písnička Hanky Zagorové Co ti brání v pousmání, kterou mám moc ráda, a já.
Přímá reflexe na román Na západní frontě klid od Remarqua. Jsem opravdu zvědavá, co by mi řekl profesor češtiny, kdybych mu tuhle lehce morbidní básničku napsala do eseje. Asi jí tam napíšu...
Lehce jízlivá básnička z hodiny fyziky. Fyzikář měl tentokrát smůlu na pozorné studenty, zato básnickými talenty se třída jen hemžila...
Poeta se rozepsal. Jenom nechápu, jak mohou v rozmezí dvou dnů vzniknout dvě tak rozdílné básně.