Nalezeno 46 záznamů. Zobrazuji 1-20.
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Pokud vás ta povídka zajímá, doporučovala bych si to přečíst u mě na blogu, protože tam to prokládají i písničky a bez nich mi to přijde nemastný, neslaný.
Najdu zase ztracenou sebejistotu. „O nic tě nežádám! Poslali mě sem, abych tě zabila. A to mám v úmyslu udělat!“
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Nečetla jsem tu knihu. Není to žádný vůklad, ale pokud někumu bude vadit nějaký malý sek, tak se omlouvám. Znám to pouze z úryvků.
romantika.... aspoň trochu, no ;o)
"Ty víš, kdo jsem. A já, kdo jsi ty!" zašeptal jí do ucha. Je strnulá jako socha
Já si zase stála na svém a nebyla ani schopná vnímat propalující pohled tří osob. Z toho dva rozzuřené. "A tohle jsou nudné detaily toho tvého nezasahování, když jsi byla jenom na obhlídce a ještě jsi na sebe neměla upozorňovat?"
„Proč si myslíš, že tentokrát přijmeme a tebe necháme žít. Jistě nejsi tak naivní, aby sis myslel, že nás přemůžeš. A to ani se svými gorilami.“
"Na co? Kam mě to vedeš?" schodiště ústilo v malý koutek přímo pod stropem, kde se rozkládala velká postel a nad ní prosklená střecha. Přítmí malé lampičky pod námi bylo tady tlumené.
Jenže já jsem nebyla stejně chráněná od hororové reality. Nade mnou nevládla rouška nevědomosti. Téměř až kam moje paměť sahá, znám pravdu a jsem cvičená ty slabochy kolem chránit. Aniž by někdo bral ohled na mě.
Hladil mě mozolnatými dlaněmi a nepatrně se se mnou snažil ustoupit pryč. Když jsem si to uvědomila, zvedla jsem prudce hlavu a tak se mi naskytnul pohled na náš dům.
„Same, myslím, že tohle je vážně blbej nápad!Vážně, vážně, vážně!“ začala jsem couvat, že rychle zmizím.