Návštěvnost
Díla autora Rozmarýna
Nalezeno 120 záznamů. Zobrazuji 101-120.
Po kratší mezeře přicházím protentokrát s něčím zádumčivým. Nyní už je lépe, člověk se jen občas bojí, aby ostatní nepoznali, kým doopravdy je...
Děkuji ti za něj.
Stačí jediný pohled - a já už nevím, kam s tím svým...
Jak dlouhá doba je třeba k tomu, aby od malého plamínku chytlo jedno zamilované srdce a od něj pak i celá bytost? Velice krátká.
Zachycení pocitů z dvou odlišných cest olomouckým parkem.
A všechno kolem ustane. Kdyby to tak mohlo být napořád.
Nadějná. Křehkou ledovou krustu rozehřálo Slunce. Nechť svítí na cestu i vám.
Kapičku zrenovovaná postarší báseň zkušebního formátu, hýřící starostmi o milovanou osobu. Každý máme někoho, pro koho bychom snesli modré z nebe.
Co skrývá oceán mé duše, to sotva kdo ví...
(Miniatura, hříčka » Ze života)
Když člověk zjišťuje, co už dávno tušil. Zahradníci pochopí.
Je to již dávno, co se cit propadl do nepříjemné reality všedního dne, přežívá však i přes všechna úskalí a útrapy, jež mu jeho samotná existence přináší...
Pár měsíců stará, přesto stále aktuální báseň; je totiž známo, že i když má člověk snahu, nikdy veškeré své neduhy změnit nedokáže.
Silně láskoidní spis sesmolený v brzkých ranních hodinách (zvláštně roztříštěnému rytmu se proto není třeba podivovat).
Po krátké odmlce přicházím s tímto roztodivným večerním výtvorem.
Někdy ti zkrátka není hej.
Jedno starší, tentokrát trochu posmutnělé dílko, které se svými prsty přeci dotýká přítomného okamžiku.
(Miniatura, hříčka » Ze života)
Jedna čiperná miniaturka, zplozená, jak název pravdivě vypovídá, nedlouho po půlnoci.
Báseň z pera jedné, po uši zamilované slečny. Snad se bude líbit!