Díla autora Levandule
Nalezeno 616 záznamů. Zobrazuji 341-360.
Čtyřicet let mi trvalo, než jsem začala vidět ve svých bolestech požehnání (když budu žít, uslyšíte o mě… když odejdu, sejměte pel z mého popelu konečky prstů… třeba z řádků mých básní)
obyčejné lidské smutnění...
vzpomínka na mizerné roky - chronický únavový syndrom - není to výmysl, tahle pitomá nemoc fakt existuje, leckdy nepohnete únavou ani rukou, natož vstát z postele a starat se o děti - a přesto vás komise hodnotí jako schopného práce... :-(
Nevolala jsem pohotovost. Vlastně ano, volala... svými dlaněmi na Tvé hrudi...
...Ani žena, ani muž... aneb člověk člověku
Má víra prodělala velký vývoj, stejně jako já. Ráda potkávám lidi, kteří mě mohou v jakémkoliv směru obohatit... jen, prosím, nestrkejte mě do žádné škatulky! Jsem totiž věřící a naštěstí SVOBODNÁ!!!
Vejde se celý život do jedné básně? Někdy možná i do jednoho slova: Proč?
Šuplíkovka. Vždycky se najdou maličkosti nebo symbolika, které připomenou minulost... Může se stát, že ztratíme klíč od bytu, auta, kanceláře, ale nikdy je neztrácejme k sobě navzájem...pak se může stát, že je po znovunalezení trochu rezavý...
Šuplíkovka. Nevíte, proč tolik bolí, když musí člověk chránit sám sebe? Po nádherném víkendu přišla špatná noc, špatný den...a všechno hezké, je vlastně jen sen... (to přejde, jen jsem špatně spala :-D )
Obyčejný víkendový příběh z procházky?
Už je to osmnáct let, co mi Pan Herec Miroslav Moravec řekl – „Ty své srdce dáváš na příliš otevřené dlani… trochu skrč prsty, a chraň si jej“. Pravda, které platí pro mnohé…
… když bolestí z čekání nemůžu dál … tapetuji
jsou kouzelné a pracovité... přišly ke mně včera z mého světa fantazie... :-)
Výlet na kolech může mít zřejmě mnoho podob… i tuhle niterně rozfoukanou…
Předrozvodová=předpekelní. Co víc dodávat?
Moje čtyřicáté vánoce se staly malou osobní černou dírou… tam se toho smutku vejde… (vše má svůj rub i líc, líc se už do této básně nevešel ;-) )
Schodiště dětských slz ... má nějak ostřejší hrany
Sny… skrze mě… skrze Tebe… vrostly do nebe
Kolektivní nevědomí umí věci! Vzalo mě pod mou kůži…
Vzpomínka na můj boj s nemocí. Naštěstí patřím mezi 20% lidí v republice, kteří se z ní dostali. Její stíny mě však asi budou doprovázet pořád...
...začátek současného vztahu... slova básně byla zatím jen na úrovni snění...