Nalezeno 118 záznamů. Zobrazuji 101-118.
Hra na kočku a myš - 6. a 7.kapitola
...Pomalým krokem se rozejdu směrem k nim. Ještě naposledy si promýšlím, co řeknu a zhluboka se nadechnu. Nahodím ksicht typu „moc ráda tě vidím, Chrisi“ a zastavím se před tou dvojičkou. Oba se na mě překvapeně podívají...
Ticho vyplnilo zařvání motoru. Tak přijel. Můj statečný rytíř v odrané bundě s dírami na loktech sedící na terénní motorce.
1. část.//Román psaný z pohledu dvou osob... :)
První ze tří částí.//...Báli se mě. Báli se Strážného lesa. Báli se Černé rokle Stínů. Vyslovit mé jméno, by pro ty hloupé vesničany bylo jako by se veřejně přihlásili k Satanovi… samozřejmě za předpokladu, že by ho znali...
...Nervózně přešlapuji na smluveném místě už půl hodiny přes čas, a všude je stále mrtvo. Nikde ani noha. „Sakra,“ zakleju naštvaně a zatnu ruce v pěst. Tak takhle to přátelé dopadá, když si smluvíte schůzku s Elementály. Těmi nespolehlivými pitomci...
Hra na kočku a myš - 5.kapitola
...Bože! Školu nenávidím! Zvednu se otráveně ze židle. A vůbec, co tu vlastně dělám?! Netoužím se stát lékařkou nebo právničkou. Moje kariéra je už předem vytyčená u CIA nebo FBI...
„Já se ani nehnu,“ zasyčela jsem. Byla jsem totiž odporovat všem a to naprosto všemu. A navíc tenhle mladík mi až nebezpečně svým rozkazovačným hlasem připomínal Eona. Odporovala jsem mu už jen z principu.//doufám, že se vám líbit
„To bude ovšem problém. Jsem právě kvůli tobě.“ Pokrčila jsem flegmaticky rameny, „To mě nezajímá. Otravuješ. A vůbec. Vypadni. Tohle je moje Ticho. Moje Tma. Moje Zima a-„ „Tvoje bolest?“ přerušil mě tím, že mi dosti nevybíravě skočil do řeči...
Stíny minulosti, čára přítomnosti a střípky budoucnosti
...Naznačila jsem pohyb, abych se překulila na záda, do mnohem pohodlnější pozice, při které by se mi tak nutkavě nechtělo vyklopit i zbytek večeře. Ovšem jedna věc mi v tom celkem úspěšně zabránila...
Stíny minulosti, čára přítomnosti a střípky budoucnosti
1. ČÁST//... Stíny minulosti...pronásledují mě, kam se jen hnu. Jediná čára přítomnosti odděluje to, co se stalo, od toho co se teprve má stát a je to nevyhnutelné. A střípky budoucnosti? Nikdo nedokáže složit úplný obraz.Vidíme jen útržky z ní, střípky
Od kraje propasti, která vypadala jako bezedná, ho dělil sotva metr. Metr, co ho dělil od smrti krkolomným pádem na kamenité dno průrvy! Zhluboka se nadechnul. „Tak to bylo vo fous...“ Prohlásil Miko a vykročil spolu se Simonem k němu.
A další kousek... pokračování příběhu Alessii
Tak tohle bylo peklo. Ale co je tedy nebe?
Takže... nudila jsem se a napadl mě takový námět... doufám, že se bude líbit... :)
Stalo se to. ZASE!!!! Měla toho vážně plný zuby. Všeho!
1. část - Desatero ...// Doufám, že aspoň někoho to zaujme... :o)
II. Část z pohledu Noir