Výběr autora Jdarks

1 Položil jsem hlavu svou, do stínu žlutých slunečnic, přemýšlím teď o nás dvou kolem klid a jinak nic. Do hávu lučních květů zahalen, nechám my

1. Připadám si jak hologram, obklopený ze všech stran, všudy přítomnou prazdnotou a uvnitř ubíjející nicotou. Jak hologram bez hmotné podstaty,

Proč smutek zahalil moji duši, proč jen nemohu tě milovat, proč slzy mým očím sluší, tu odpověď měl bych znát.   Snad jen láska ta mi poradí, ta

Sbírka ze supliku.

1 Jen luna odvěký přítel milenců, oblékla na ve svůj šat, naše těla rozdělila stínohrami do čtverců, když začli jsme se v její záři milovat.   J