Výběr autora Fil

Jaro celkem studí za oknem déšt' padá chladno je tu dnes zítra bude líp říkají snad to tak i bude možná ne však všude počasí nás houpe nemá pev

Kolik času světu zbývá kolik věcí udělat kolik štěstí kolik smutku kolik slz a nadějí   Na to myslet není třeba proč se trápit koncem tím už

Studenou ulicí se vítr prohání zahřej mě mé štěstí foukni mi do dlaní nebo mě obejmi pusu mi dej já přece vím já dobře to vím že jsi mé štěstí

Hrubohmotný svět račte pohledět kosti se lámou i větve stromů komu to vadí at' spěchá domů   Pohádka temná někdy dost vadí nejsme tu navždy

Kam chodí víly spát do mraků do mlhy budí se brzy   Rosou oděné deštěm i vánkem znají tvá trápení mohou i pomoci   Do lesů do strání na luká

Je pátek a ne třináctého a není ani svátek ba ani den matek obyčejný den a studený to nevadí když najdeš teplo u ženy a nebo v sklence vína pr

Pod tlakem osudu děláš i ostudu možná to nevadí zelené kapradí   Trochu se zastydět chvíli se nevidět co někdy naděláš   Neber se vážně tak

Podzim ten klaun pestrobarevný co se mění každou chvíli jak dubnové počasí chvíli slunce potom déšt' listy spadlé na zemi kaluže jak zrcadla co

Proč ještě něco psát o čem proč ještě rozjímat nebo se objímat ale ne občas to ještě de a až to nepůjde tak budem číst jenom vracet se zpátky

Dvě ženy dvě kapky rosy každá je jiná nikdy se nevypaří nikdy tě neomrzí nikdy se nepoznají budou tu navždy   A máma taky

Je pondělí a někdo není rád pondělí a nechce se mu smát ten den oblíbený není snad jen když vstávat nemusíš tak radost máš že nemakáš   Pond

Mraky plné slz co vylévá si nebe déšt' co padá na vše kolem probouzí ten vlahý vánek pak příjemný je spánek a lehké probuzení a slunce tolik neh

Démoni Andělé jste všude kolem kdo vám rozumí pokoušet a chránit roztrhnout se ve dví široká je cesta to spíš uchem jehly projít kam   Oprav

Jací bychom asi byli nebýt doby minulé jak bychom si tady žili rozdej jídlo pro chudé   Bohatý by byl náš stát těžko už se vymlouvat   Po

Básnička stovková básen' číslo sto možná něco znamená nebo jenom jedna nula nula podívat se do minula přečíst něco starého vidět n'áký pokrok

Zařídíš se podle stavu podle svojí situace to bys někdy musel ale no však víš něco prostě nezměníš   Můžeš se tím trápit dál můžeš být jen malý

Chlípný stařec co pořád myslí na to jedno splyne s čarodějnicí a propadnou se oba do pekla kde se rozdělí a splynou s davem stejně postižených

Bude zase pršet to nám nevadí schováme se pod střechou déšt' nás nenajde   Ani vítr to se ví i když není studený   Pak zas bude svítit slunc

Spát spát ve snách cestovat nemáš ve snu strach tušíš probuzení a pak je všechno stejné zas kde si knihu položil a kde hrnek od kávy tam je

Hledej hledej včerejší den včerejší ráno už neříká ano a zítra ještě není je pořád ted' ted' co posouvá se vpřed to nyní co jednou skončí asi