Výběr autora Mikuláš_Pine

Ladím struny mého hlasu zdalipak to stačí více rukou kolem pasu kupředu mě tlačí   Na jevišti ocitnu se úzkost v každém pohybu  přemítám a mysl

Spásné paprsky
alabastru bříz
strhaly čerň z oblohy
by se žilo líp Ty spásné paprsky
jak vlasy halily ji
v úzkosti provedly<

Na podzim uroníš
dvě slzy štěstí
těžko je zdůvodníš
jenom by zmrzly Na podzim radost máš
z duhových barev
z okna se podíváš<

K oslavě rovnodennosti

Věčný obzor znachověl co písně text se rozezněl po nebi štětec taneční to výraz změny tradiční    Obraz nebe modro-rudý schovával se v podvědomí

Čas od času
vše se jeví
stoprocentně
bezcílné V první cestu
člověk vkročí
dřív než-li se
rozhlídne Čas od času
ví

O tom snu
v němž v karmínu jsme leželi
stále myslím každý den
a ty zrádné myšlenky
staly se mým přítelem Z toho snu
v němž z

Kdesi v dáli na pahorku, tam kdesi na pokraji sil, stál dům. Nikdo si nikdy nepamatoval, kdo jej postavil, nikdo to nikdy nevěděl. Každý však věděl, ž

Blízkost tvoje sladce voní antický to, božský jev uděláš krok, kolem zvoní melodie ladných vět   galerii všech tvých vzhledů ateliér Přírody ry

Jednoho letního večera přistál na okraj větvičky javoru malý slavík. Byl malý jak vzrůstem, tak věkem, byl vlastně ještě ptáčetem.
Přistál, zamy