Výběr autora sileny_zlocinec

Toto by bylo spíše psychologické, ale čert to ber...

Úzkost mění se do paranoii Vojáček v zákopu se klepoucí stojí Že kůlka prošla by jeho hlavou Tváří hlínou umazanou Už není potřeba ronit slzy Nad

Na hřbitov šel jsem mezi mrtvý
Dříve než se nebe setmí
V hrudi moji dlí hrozný smutek
I nespraví to žádný skutek Nikdo neví že jsem še

Křídla dávají stvořením až moc svobodné vůle. Nezaslouží si je.

Stromy mrtvé
Spící tkvící na hřbitově
Křičící větve
Křičící ve tmě
V bázi a strachu
Postřelím straku
U spíc

Odbyla mi lidskost ve společnosti. Kam mám potom jít?

La vie ou la mort?
Pekelné pohledy
Zbytečný rozhovor.

Žádné náhledy
Však stejně vše se týká styku
Jsem zvrh