Výběr autora Tom XVI

Po 14 letech od první Mé vánoční kavárny a po roce od mé druhé jsem se trochu snažil vložit báseň o Mé vánoční kavárně v současné situaci a snad se změnou k pozitivnímu,jež jsem ve své duši došel a ne jen si vážit chvil společných, ovšem jít jim i naproti

Sedím ve své vánoční kavárně v tom mi slétla sněhová vločka do dlaně dívám se na ni, jak tiše roztává, když Štědrý den právě nastává.   Ptám se,

...byl jsem přichycen in flagranti ... ten český jazyk je tak krásný :-)

Zavřel jsem lanýže zavřel ho do spíže dělal mi potíže neb viděl mě v nekližé. . . (a rada) . . Pakliže lanýže zavřete do díže on se z ní v

Doufám, že pořád opatrnost, stagnace a rezignace nemá i v druhé půlce cesty životem místo.

  Někdy nevíme, kdy jsme sami sebou
a proč tak náročně hledáme svoji tvář
někdy zpytujeme svědomí a vzpomínky zebou
však ať hodí srdce

...anebo ne?...

  Sednu na rybu dám si Malibu a odletím do teplých krajů.   Kašlu na povinnost už mám toho dost k tomu rozhodnutí dlouho zraju.   V kufru jen

Tak krásná

Jsi krásnou ozvěnou jsi něžnou proměnou jsi sluncem východu jsi sobotním odpolednem co přináší pohodu.   Jsi notou co píseň změní v hit jsi snem

Tak jsem se začetl do mojí 13 roků staré básničky a některé pocity zůstávají. Tato báseň je spíše o vnitřním rozložení, viny sám ze sebe a smutku, že neumím si více užívat toho co kolem sebe mám a lidí co mě mají rádi. Že nostalgie nad tím co nevrátím...

  Má vánoční kavárna a já v ní sedím sám Štědrý den právě nastává a já se ptám co s tím udělám.   Neb jak vždy v posledním období sám na strome

Výhra nebo život

Kráčím alejí bez stínů jak zvláštní hmmm, pardon bez krve nejsem.   Kráčím s nadějí? bez splínů ha, s hráčskou vášní na prohry rozezlen.

Pospíchám...tak nějak druhá v podobném znění, ovšem asi fakt jsem uspěchaný...něco to chce? Zastavit?!?

Teď pospíchám vidím jen obrysy včerejších dnů teď pospíchám cítím jen stíny mých včerejších snů teď pospíchám a mám co jen mám a víc snad už ne

...jaro se nevrátí...

Padá mé listí ze stromu života neb podzim v něm se přehoupl do druhé poloviny.   Čas větve mé čistí jediná jistota, že ve světě svém sčítají v

Při procházce v dešti, při jedné z kapek, jsem si říkal, co bude jednou až...

Padají kapky z nebe až tam jednou přijdu co z mé duše zbude zda tam vůbec budu.   Nebo budu jednou z kapek co přistane na tvém rtu nebo bude vá

V nutkavosti ke spěchu, ze ztráty času ve strachu?

Někdy si říkám kam sám sebe spěchám, nerozumíš? Ani já tomu nerozumím.   Nedočkavě, v klidu, kdy bych se mohl cítit, čas špehuji s nutkavostí

...ticho...

Napiš báseň o tichu a popiš ho tisícem slov o tichu v duši jakoby přišlo z dávných dob.   Kdy pramen a jiskra žili v souznění, kdy život a víra

Klid a proč ne?

Ticho, klid a moře bez vln sedíš ve svém křesle lásky a míru jsi v sobě pln v tom se v tobě něco vzepře.   Tak to v životě bývá,  když osud nudo

Mnoho myšlenek, málo odpovědí...

Někdy přemýšlím nad smyslem osudu rozumem, vírou, dobrem a svědomím jak dlouho má stopa tu zůstane, poté co nebudu a pak cítím prázdno v hlavě, neb

Skoro po třech letech... nová...

Na vlnách (ne)sebevědomí se houpeš už od malých botiček co Ti máma dávala na písek s dětmi jsi si nehrála bála jsi se smíchu i pláče a schovávala

.

  Sedím na ethanolu závislej skládám básně jen pro svý rozmary myslím na toho, kdo není zlej jsem sám v sobě sebou zoufalý.   Sním o kytkách v k

Tak jsme si o víkendu udělal výlet do Jeseníků a vzpomněl jsem si jak před nedávnou dobou napadly holdy sněhu a záchranáři museli zachraňovat výletníky co si vyšli v letním oblečení do hor...

  Na mítince u lesa  nesla se jak komtesa v minisukni, v lodičkách skončila pak ve slzách zlomil se ji podpatek netrefila nazpátek.   Její pří