POHÁDKOVÝ LES

Anotace: Když mě k tomu tak hezky xoxoxo vyzývala, poprosil jsem dnešní noc… ;-)

 

Motto:

 

Znám křišťálovou studánku

kde nejhlubší je les…

                                    (Josef Václav Sládek)

 

 

             POHÁDKOVÝ  LES

 

 

Tak pohádkový je ten les

   mýtina v korálcích se koupe

Vedle hned lůžko hebké z mechu

   nad hlavou průzor z dlaní

                                      smrků velebných

                  okno do ráje

Jaká slast  hodit spěch za hlavu

   alespoň chvilku snít

      Faunova flétna se tiše ozývá

kdes v bezčasí se ztrácí její tón...

 

                  * * *

 

Pak jemný dech

   tak svěží laskavý

lehounký dotyk

                      vlhkých rtů

mámivé setkání s toužebně chvějícím se

                                                       chřípím

Sešpulíš jemně ústa

   oči přimhouříš

Je to jen sen

   či závan slastné touhy?

Čís prstík tě po kotníku šimrá

   Jdeš mu pomalounku vstříc

jen letmým ruky pohybem

 

To není prstík

   cos studeného se ti smeká po zápěstí

Jak břitva blýsklo se v pološeru

   klubko hadů

                    lascivně svíjí se ti u těla

Kde to jsem?

   Proč náhle tma?

Čí oči to svítí opodál?

   Ne jeden

                náhle i druhý třetí čtvrtý pár!

Zlověstné zapraskání

   lunu překryl těžký mrak

      oči se množí tu i v dáli

                                     jako roj žhavých  pilin

          vznášejí se

bodají až kdesi v ledvinách

Sem přece nepatříš

   cizí jsi tu host

Co pohledáváš v tomto

                                temném lese?

Pomalu přikrčit se

   a couvat od studených laserů

      prořezávajících deku noci ledovou

Jedno kam zmizet

   jen rychle odsud

      tep v krku buší

          rve se přes zúžený dech

 

Mlází není tvůj přítel

   šlehá tě hlava nehlava

      rozdírá kůži

                       kde se mu zamane

Klopýtáš

             padáš

   hned další pařez kříží ti tvůj spěch

Ruce se boří do hlíny

   tak měkce teplá ale není zem

      To štětinatá kůže kvílí úlekem

Cosi tě píchlo do žeber

   ruka nehybná je

                          v kovovém sevření

Hrdla šelem už chrčí tak blízko

   ozvěnou jim hladové vytí opodál

Vítr les rozšuměl

                        nářkem mrtvých poustevníků

Už i druhá ruka v pevném sevření

 

Nehybné  tvé tělo

   do víru děsivého tance

      divoženky zvou

Smýkán jsi do nejbližší rokle

Noc rozťal blesk

   chechtot se ozývá až kdesi z útrob země

Sílí a mohutní

   řezavě bodá do uši

Zoufale chceš se probudit

 

Ne není to sen

                    ty bláhový

Na pohádky jsi nevěřil

   a vysnil sis pohádkový les?

Ve dne tě zdání klamou

   tak směšně fádní přec!

Dnes je ta pravá noc

   pro horoucí chvíle

Teď jsi v mé moci

                         Vzpomínáš?

Lásku jsi proklel

                      Štědře tě odměním

V extázi vášnivé

                       až za hrob miluji tě

 

Věrný a navždy tvůj

 

                                        B Ě S

 

 

Praha, 11.10.2013