..hloubavá II..

S t u d o v a l   hebrejštinu; 

               snad pro ty konsonanty / pro pulsonické hlásky 

 tvoříc´ se  vzduchu prouděním / kdy v těsném přiblížení vzniká silný šum…

 

                Měl vnitřní disciplínu;

 

                formoval artikulaci, namáhal panty

                i plíce k turbulenci téhle sonoritní lásky

                a piloval to pravolevé řazení / zápisu kvadrátního typu.

                                          A dával tomu maximum…

 

Hrbil se často nad knihami!

               Hloubavá vráska na čele se kroutila jak stuha

 

               Sedával hodiny nad svitky pergamenů 

               Zbožňoval kaligramy

                              což byl jak protipól, tak blahodárná vzpruha

                              prostředí bezvzdušného suterénu

                              kde knihovnu měl plnou starých děl…

 

Byl svéhlavý to samotář 

               i zarputilý luštitel / a hledač elementálního arkánu;

        který měl jak svou vzdušnou tvář / tak velkou škálu povětrných těl…

 

Hodiny neúnavně nahlížel pod závoj zázračna

• do stránek vichřic, průvanů  • do kreseb osvícených mudrců a mágů
• procházel kruhy s trojúhelníky  • zkoumal slovíčka dvojznačná
• pomocné šifry na rukávu  • k postupu v labyrintus pro historiky…

 

A pak ji zcela náhodou - objevil v trhlině u vazby starodávné kroniky

*

Měla svou hloubku, tělo pod vodou / a pulsovala dějinnými mezníky;

• • v zázračném závoji 
  • provázena svým tajemstvím
  • toužebně vzdálená 
  • nahá, ač ve zbroji
  • s výrazem reflexním

 

             ..z něhož jen rozluštil; „tak konečně! Už tlačila mě kolena…“