Pomaly si ťa odriekam

Pomaly si ťa odriekam

Anotace: Sme spolu a každý sám

Tvoje telo je ako uragán
ledva pred ním unikám
žeravá láva
ti v žilách pláva
do očí mi fúkaš dym
a ja neviem čo s tým

Kradnem ti bozky
na konci s dychom
v raňajšom vlaku
prázdnom a tichom
Chcem sa ich najesť
do sýta
Koľko ich bolo?
To ťažko spočítam

Obraciaš mi nahor dlane
a zvedavo hľadíš na ne
netušíš nič čo v nich mám
Slzami sú premáčané
ako sviečky dohárame
Sme spolu a každý sám

Nežne hladím tvoje líca
a pomaly si ťa odriekam
A keď ráno rozprší sa
odídem s tým dažďom
Ešte neviem kam

Autor Luboško, 27.07.2008

Přečteno 539x

Tipy 22

Poslední tipující: sailorr, whiolet, poustevník Jirka, maliska, Romana Šamanka Ladyloba, a_tao, jita.1965, okapovaroura, Psavec, Holis, ...

ikonka

Komentáře (10)

ikonka

Komentujících (10)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

18.09.2008 13:25:00 whiolet

jiná než co čítávám ale stejně poutavá

06.08.2008 13:58:00 poustevník Jirka

Moc pěkná! A smutná ne, jen ze života. :-)

02.08.2008 13:37:00 uživatel smazán

***

01.08.2008 12:16:00 maliska

veľmi pekne napísané...

28.07.2008 11:38:00 džemo

Ak obráti na hor dlane
Vyveští to čo sa stane
A v jej telo ako cyklón
Tvoje ego do nej vniklo...

27.07.2008 21:39:00 okapovaroura

krásná ***

27.07.2008 20:51:00 Psavec

Smutněkrásná.

27.07.2008 12:17:00 Myrja

hodně smutná, ale krásná

27.07.2008 11:42:00 NikitaNikaT.

Luboško, takhle mne skoro rozplakala ... chjo, tak moc hezky napsané, ale pro mně smutné ... proč odříkáš?

27.07.2008 10:46:00 Lota

...jsem ráda, že mohu zavítat do Tvých slov...