Setkal se uprostřed nedokončených linek,
přeléval slova v pobřeží ticha,
které ví víc než málo,
duše v krabičce od zápalek,
čas škrtá, javorově dýchá
Láskou, když v srdci je psáno.
Ocúny bílé v zahradách hvězd,
vykvetly po tisících pro dva
propletené dlaně mléčných drah,
oloupaná kůra mandarinkový ret
pošeptal sladko zas a znova
obtiskem v notových osnovách.
Šel krokem vánku, nepolámal,
varhany prstů rozehrál
na akordeon deště,
chvějíc se, listu se podobal,
spodobnil vše co miloval
v zapomenutém městě
zažehl světlo
elektrikář...
11.02.2014 18:17:34 | enigman
..nádherné...děkuji za ni...za ten křišťál...z
11.02.2014 08:59:11 | zdenka
Proud krásných obrazů vyplavených z hloubky, kde je vše čiré, nezkalené... :-)
10.02.2014 20:32:01 | Amonasr
....Krásné obrazy jdou z Tvých slov....Ji.
10.02.2014 20:04:08 | jitoush
Skvělá, moc se mi líbí ty obraty, třeba to s tím akordeonem deště...
10.02.2014 18:17:04 | Elisa K.