stáhnutý v křesle, křeslo v rohu...
stáhnutý v křesle, křeslo v rohu...
stáhnutý v křesle
křeslo v rohu
kdo ví za co
vlastně mohu
dám nohu přes nohu
trochu se sunu
pomalu počítám
konečnou sumu
pomalu počítám
tiše a skromně
v sobě pročítám
prohlížím drobné
možná že brzo je
v tomhletom věku
vzdávat se naděje
lézti pod deku
stáhnutý v křesle
křeslo v rohu
vyskočím na nohy
to ještě svedu
křeslo v rohu
kdo ví za co
vlastně mohu
dám nohu přes nohu
trochu se sunu
pomalu počítám
konečnou sumu
pomalu počítám
tiše a skromně
v sobě pročítám
prohlížím drobné
možná že brzo je
v tomhletom věku
vzdávat se naděje
lézti pod deku
stáhnutý v křesle
křeslo v rohu
vyskočím na nohy
to ještě svedu
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Nu, proč ne. Mně se to líbí, i když to není kdovíjak lákavá báseň. Sama o sobě vyjadřuje obyčejnost, ale takřka čistě.
21.08.2008 13:36:00 | ludmil