povzdech

Píšu ti a věta za větou
lině se převaluje
že stiny se pletou
čas jen ukrajuje
Vzdej se ticha,co se leká
přítel co pořád schází
jsem anděl co doprovází
jen do ticha
věty řikáš
ozvěna toho ticha
jaká to proměna
vždyť dýchá
zůstane ozvěna
Miluj svuj stín
vzdej se pohledu
s tím nic nesvedu
zrodů i zaniku
Hledám tvou tvář
zrcadla zář
každému odpoví
že jsem jen samotář