myslela jsem si ...
myslela jsem si ...
Anotace: inspirováno myšlenkami z knížky Iluze od Richarda Bacha - "Jsme vydry vesmíru"
Sbírka: Jsme vydry vesmíru
Myslela jsem si,
že mi bylo ublíženo,
ale mýlila jsem se,
to já si ten pocit vybrala.
Myslela jsem si,
že to minulé bylo již
vše odpuštěno,
ale jen jsem
sama sebe obelhala.
Kolikrát ještě
budu zakopávat
o bludný kořen
nedostatku pokory?
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk09.01.2010 09:42:00 Íá
Je vidět,že čteš ty správné knihy,teď jen ty teorie převést do praxe....a slunce štěstí usadí se Ti v duši.
06.01.2010 22:26:00 Romana Šamanka Ladyloba
s času na čas něco zapůsobí,
že sleze další vrstva falešného pozlátka
a jsem pak o vrstvičku blíž
k jádru pudla ...
ale nevím kolik těch vrstev ještě mám a nevím zda je strhám jednou všechny zvyšné naráz, nebo pořád jen po vrstvičkách ... fakt nevím
06.01.2010 22:25:00 nejsembásník
čas od času každý tu chybu udělá,
od čeho potom máme strážného anděla?
06.01.2010 14:02:00 Romana Šamanka Ladyloba
pamp_elka: sebeúcta IMHO není nepokora.
A hadr je tím, čím je.
Stejně jako plesové šaty.
Být sám sebou - to je úkol každého z nás.
06.01.2010 12:03:00 pamp_elka
hm. ale - kdo a proč nás udělal nepokorné?.... jo hadr na podlahu je pokornej, setře všechnu špínu... a nikdo si z něj přes všecku pokoru plesový šaty neušije
