Anotace: ...
Po klavírních klapkách
rozervané duše
tančí krůpěj potu
a nádechy saxofonu
zanechají v srdci stopy cukru
jindy vybydlených domů
jak neposlušnost skotu
ten zvon odbíjí suše
na kočičích tlapkách
A záhadnost prstů
co probíjí struny
zvuků ukrytých v housle
prožívají nirvány pocitů
radostně - pak zas sklesle
přez srdeční duhy
ke kořenům listů
Připadá mi nedokončená. Já bych četl dál ... Začátek OK. Umělcova duše je nekonečná a ty jsi to zapíchl u listů. Aspoň ještě jednou tolik. Ber to jako přímluvu za umělcovu duši.
17.05.2013 17:49:10 | VEDz RVAHEs
omlouvám se, ale nejsem moc příznivec dlouhých básní...
17.05.2013 17:54:34 | Robin Marnolli
Báseň má moje sympatie, za ty tlapky. Mňau :-)
08.05.2013 19:47:38 | Elisa K.
libi, libi, priteli...
06.05.2013 21:35:14 | lucie.Tee
velice děkuji lucko, z tohodle kousku jsem měl trošku obavy:-)
06.05.2013 21:39:12 | Robin Marnolli
noo, tak me se libi..., vidis =) i pres Tve obavy =)
06.05.2013 22:04:12 | lucie.Tee