Nech je spát, ať se neprobudí
Nech je spát, ať se neprobudí
A až nebude kam jít
a čí jméno křičet uprostřed noci
do ulic které počínaje včerejškem začaly spát
budeme bezprizorní
budeme sami sebou
sami se sebou
těch vlasů
Bože těch vlasů vypadaných na polštáři
spočítej je
a pak mi řekni že je to jen přebytkem stresu
na který si musím teprve zvyknout
protože člověk si zvykne na všechno
až nebude kam jít
budeme stát za zavřenými dveřmi
toulaví psi nás budou hřát
a pachuť života nám bude hořknout na jazyku
místo vánočního cukroví
které už nikdy nebude chutnat stejně.
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskvýborná báseň a krásně hluboká myšlenka :)
06.01.2015 21:01:44 | Gabri Ela
Děkuju :o)
06.01.2015 21:02:29 | Elisa K.
v hrstech vlasů zakletý panno-ráma
je sama
a není
přiblížení
náklonnost bejvá zvláštní host
kdo nerozumí po atomu
dej štěstí tvýmu domu
25.12.2014 20:21:25 | básněnka
... Díky, básněnko
25.12.2014 20:26:30 | Elisa K.
to je výraz obdivu..někdy slova překážejí...měj se hezky:-D
22.12.2014 22:55:06 | Frr
Tak to děkuju... A Ty také :o)
22.12.2014 22:56:35 | Elisa K.
Jak často ke mně chodíš číst?
22.12.2014 22:27:10 | Jan Voralberg
K tobě? Málokdy
22.12.2014 22:27:46 | Elisa K.
Tak to mi asi jen přijde.
22.12.2014 22:33:10 | Jan Voralberg