Vzpomínám
na loňskej podzim
tichý náměstí
vlezlý chlad
až za nehty
a cigarety
co svítily do tmy jak archandělské světlo
chtěli jsme být lepší
než nás život stráví jak
rakovina
ale co je komu do lidí
jejích polámanejch křídel
a snů
co je komu do nich
když se toulají sami
a i jejich vlastní stíny
se za ně s nedopalkem mezi prsty
stydí.
málokdo si všimne že se stravuje v závodní jídelně...
25.02.2015 14:03:57 | enigman
:))
25.02.2015 18:44:07 | Elisa K.
...To byl ten s básněmi,viď?Ji.
23.02.2015 20:32:59 | jitoush
díky..promluva na dřeň zahlédnutí holopravdy..:-D
22.02.2015 11:40:21 | Frr
;) Díky, Frr :o)
22.02.2015 12:10:28 | Elisa K.