Na vandru

 

 

Zabalil jsem do batůžku

Na cestu si doma tužku

Z krajiny chci opisovat

Potají zde lovit slova

 

 

Vzhůru už mě stezka tahá

Má duše je dneska nahá

A má mysl unesena

Ztratila se v kupě sena

 

 

Obraz lesa na hladině

Běží zvolna jako v kině

Hodím kámen do potoka

Dělají se proto oka

 

 

Snad i strážce svaté brány

Vidí dole zlaté lány

A za nima k horizontu

Stojí věčně hory frontu

 

 

Slunce ještě na obzoru

Kreslí světlem mraky vzorů

Venuší je otvírána

Noc co moc se bojí rána

 

 

Slyším ze tmy někde čejky

Hvězdy pijou mléčné šejky

Tohle musím dopsat v kuse

Dřív než do snů propadnu se