Návštěvnost
Brouzdám v tichu
Brouzdám v tichu
Anotace: .....přemítání uvnitř.....
Duše života odletí.
A kam? Jen tak se ptám.
Poletí výš než kam doplachtí ptáci,
ztratí se v nekonečných mracích,
dopluje ke hvězdám.
Schová se v šumění hlubokého lesa,
kde průsvitná víla ladně plesá
v šatech měsíčních.
Schoulí se v kapkách chladivé rosy,
v které si tak rád chodíš bosý
s letní náladou.
Skryje se v okvětním plátku,
tichá bez trpkých zmatků,
klidná jak hloubka tůně,
už nic v ní těžce nestůně,
už nic v zákoutích nebolí.
Tam uvnitř jen zářivý jas,
zůstává stopa všech krás,
v lásce vše pokračuje.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskve tvých básních mám radost z toho pokračování...děkuji za ni...z
24.05.2014 09:38:52 | zdenka
Tam pěje andělský chór,nevzpomeneš pražádný bol.SUPER!!!
06.05.2014 22:08:23 | Bakchus
...Díky....Ji.
06.05.2014 22:10:26 | jitoush
Pěkné.........S..T
06.05.2014 22:05:08 | ZILA78
...Je fajn,když verše někoho osloví....díky...Ji.
06.05.2014 22:11:19 | jitoush
...a ta křehká melancholie,
někde uvnitř tiše si žije,
ve hvozdech hlubokých lesů,
zpívá na větvičkách vřesu.
Poslouchat přilétnou ptáci,
rádi se k písni té, vrací,
popíjí kapičky rosy,
zůstanou do rána - bosi.
A potom v okvětním plátku,
rozvinou pylovou zlatku,
za koncert zaplatí medem,
snad se též radovat svedem.
01.05.2014 22:49:48 | Robin Marnolli
....Děkuji vřele.....v Tobě se básnické srdce nezapře....Tvá báseň
jako reakce je vzdušná a plná něčeho přivětivého.....úsměv....Ji.
A radovat se? To určitě svedem....humor je koření života,bez smějících
se úst by to nešlo.Doufám,že vždy dokážeme najít aspoň malinkatý důvod
k radosti...
02.05.2014 20:35:58 | jitoush
Nádherně přemítáš a je dobře že se jen tak ptáš.
01.05.2014 21:10:00 | Slav Milo
...Děkuji za nahlédnutí....Ji.
02.05.2014 20:39:15 | jitoush
tohle nemá chybu...velmi blízký text...
01.05.2014 20:37:26 | Párek Bdělý
...Jsem ráda za tu reakci,když s tím aspoň trochu někdo souzní..../úsměv/.
Ji.
02.05.2014 20:40:15 | jitoush
dívám se na pěšinu mezi stébly..ohnutá se mírně narovnala a já stejně viděla, kudy šla ona dívka...
01.05.2014 20:06:35 | básněnka
.....šla tak,že hladila ta stébla,která se neohýbala,jen se mírně klaněla
na důkaz úcty....Vzápětí se narovnala a jemný závan jejích kroků šeptal
něco o bytí a nebytí....Ji.
01.05.2014 20:10:39 | jitoush