Pirueta tance můry

 

Pirueta tance můry

obtisknutá v tváři svíce,

hořím knotem vzpomínek,

vůně citronové kůry

uzamčená do světnice,

letmý vánek, polibek.

 

Stále dýchám, polykám tmu,

rozpíná se po křídlech,

zapomenuté  světlo spí,

ponechán napospas nesmírnu,

hledám tě v dešti, ve slovech,

která již nikdo nespasí.

 

Cítím jak kveteš v mé blízkosti

poskládaná z peří,

kus mého srdce tvoříš ty

sbohem je vlaštovka bolesti,

jitro když snídávám věřím,

na tvoje jarní návraty.

 

Víra je z křídel létavic

naděje z lučních květů se sbírá,

rány prý zhojí rosa

prázdnota prostor bez hranic,

láska ta neumírá,

po růžích chodí bosá.

 

Hladí i bodá u srdce