Anotace: ...
Potkal jsem ho na úpatí včerejšího dne,
v očích měl skývy po zítřku,
ve tváři jizvy po životě,
krkavčí pohled, který se pne
růži po dechu bez doteku,
odsouzen k podivné samotě.
Promlouval ke mně ústy hada,
svíjel se hříchem a pokušením,
touhami, které v duši sní,
do mlhy zahalená pravda,
stával se prvním i posledním
jablkem věčného poznání
Rukou mi pokynul k cestě s ním,
rozplétal copy nicoty,
krokům mým vtiskl smysl a řád,
proklel mě věčným tajemstvím,
po trnech kráčeje od Golgoty,
člověk má trpět i milovat.
Po střepech kráčím v peří,
po hádce v pohádkách,
jsem člověk hnaný osudem,
přislíben životu věřím,
nejsem jen miskou na vahách,
má volba je mým plamenem.
Ač osud si cestu najde, tak srdce mu udává směr
18.07.2014 23:49:03 básněnka
má volba rozplete nicotu
a moji Golgotu
prý gilotinou bude had
jak cesta
popudlivá
a pravda co je to pravda ptám se
snad muška zlatá
pro kroky do neznáma...
ale já nejsem zlatovláska
19.07.2014 01:57:02 Akrij8
Pravda se pozná od pramene,
když piješ z dlaní přítele
je čistá jako hladina,
srdce se na ni rozvzpomene,
trnitou cestu rozestele
a po trnce Ti zachutná.
Tvá volba má křídla holubic,
svobodou v křídlech se rozpíná
možná, že nejsi zlatovláska,
prostor i čas jsou bez hranic,
však ten kdo Tvoje básně zná,
ví, zlatá je Tvá láska
Básněnko, kveteš v ní slovem
23.05.2014 09:03:13 Romana Šamanka Ladyloba
Vis co me fascinuje? Kdyz nekdo pouzije tataz slova v jinem pojeti a vizni to jako klise a pak nekdo - treba ty - napise tohle .. a clovek cte a malem nedyse :-) :-) :-)
22.05.2014 17:29:36 jitoush
...Je moc krásná Tvá báseň,mluví mi z duše i do duše....netřeba více slov..
...ač osud si cestu najde,tak srdce mu udává směr.....to je to pravé....Ji.
22.05.2014 10:36:25 uživatel smazán
Nádhera, úplně mě to pohladilo po duši. Děkuji.