Hrdlička

Anotace: Po shlédnutí filmu Na západní frontě klid na motivy románu Ericha Maria Remarqa. Zpověď vojáka, který v sobě nese hrůzy války...

Po cestě padlých holubic

pod křížem bílých dlaní

sněhový závoj rudých vín,

živote vzal sis mnohem víc,

snad byl jsi pouhým zdáním

mých pokosených vin.

 

Ach dnes je pozdě na svědomí,

vše život smlčel docela,

chudobky prokvetly mé oči,

prázdné město ve mě sní,

jen žena v rouše anděla.

Svět  ruletou se točí.

 

Pravda je někdy lichá,

když duše krvácí,

je přežívání mor,

stít hrdličku, když dýchá

když zrak se vytrácí.

Je člověk ještě tvor?

 

 

 

 

Mám ruce od hlíny a krve,

stavěl jsem hrady z písku

bortil jsem ideály,

šel do linie prvé,

pro svou rodnou vísku

chtěl dobýt katedrály.

 

Můj přítel padl v boji,

druhem byl mi strach

rezavá nádoba od odvahy,

dnes slzy rzí v mé zbroji,

všechen střelný prach

se vtělil do obavy

 

nakolik v sobě jsem člověkem