Anotace: ..trocha o mně?...
Červené nehty
páskované boty
a bílé džíny
které nohy zdobí
Jde žena sama ulicí
a přestože šla dlouho v davu
teď vystrkuje bradu
a chce všem povědět
že i pro ni krásný ještě svět
Ta žena chce ještě volně dýchat
cítit ten vítr ve vlasech
mít pocit, že nepopadá dech
toužit a snít a dělat různé věci
neposlouchat, že to se přece nehodí
ta žena srdcem marodí
A proto buďte velkorysí
že chová se teď jinak než by měla
na chvíli totiž zapomněla
že ten, kdo nechce chodit v davu
může si natlouct tu svou bradu
Ta žena to jsem prostě já
hluboká studna bezedná..
17.06.2016 07:38:50 Amelie M.
tahle báseň je taková dost kostrbatá.. chtěla by trošku ještě uhladit.. :) např. druhá sloka - proč vedle sebe "teď a nyní"? a v posledním verši také něco schází.. atd.
17.06.2016 07:52:17 JSJ
Děkuji za připomínky, nevšimla jsem si toho spojení, ale opravila jej teď nyní...to je k věci.
Uhlazená to báseň nemůže být, tak jak není její nositelka. Díky
10.06.2016 11:04:20 Jan Urban
Buď ráda, že jsi z davu vystoupila. Tam nikdy nenajdeš bezpečí. Nyní máš svobodnou duši. S tímto poznáním si můžeš užít vše dle chuti tvé.
10.06.2016 12:57:39 JSJ
Snad je to pravda-uvidíme, co vše si v životě ještě vyzkoušíme.
Děkuji za koment..:)