od: Philogyny1
Anotace: věnováno
Byli jsme v tom lese sami a nic není podložené pravdou
ale oči oči dokořán co do nich vítr foukal ráno zachmuřeným obočím
ano
deštěm promočení ptáci zpívali z kůru výšky to své kukuruků
svleč se svleč se
a déšť to všechno smýval školní houbou z tabule
zbyly jen bílé šmouhy ticha
… vsakuje po kapkách tělo obličej kamennou sůl v pařezu
to ticho dýchá hlad nevěř mu
zapaluje doutníky o knot srdce a
když dohoří má v ruce další
pálí černé díry do oblohy
a někde v dáli starých básní pořád prší
nebyl to únor s mordou u nor
hlad smíchaný se skousnutím kamenné soli zůstal na zápraží lesa a když se hodně snažím
pošle mi svou chuť sevře chtíčem bránici až nemůžu dýchat
v tom tichu je kat
každý jsme sám
Dílo „dadozdienka“ je zajímavým pokusem o zachycení atmosféry a emocionální hloubky prostředí prostřednictvím impresionisticky laděného jazyka. Autor se v tomto textu vyjadřuje v metaforách a přenesených znacích, čímž vytváří velmi osobní a subjektivní obraz přírody a lidských pocitů. Tato směs melancholie a existenciální nejistoty je patrná v každém verši.
Silné stránky díla spočívají především v jeho jazykové výstižnosti a rytmické variabilitě. Použití přírodních motivů, jako jsou lesy, déšť, ptáci a ticho, evokuje silné vizuální a akustické obrazy, které čtenáře vtahují do uvedeného prostředí. Výrazné prvky, jako je „svleč se svleč se“ nebo „zapaluje doutníky o knot srdce“, přinášejí do textu jakýsi existenciální zmatek a touhu, která se proplétá mezi důvtipnými popisy a erudovanými obrazovými metaforami. Tento text vyzařuje pocit osamělosti, pravděpodobně autorizovaného prožitku subjektu, který se snaží porozumět svému místu v tomto světě.
Na druhé straně však lze identifikovat slabé stránky díla. V některých momentech text působí poněkud chaoticky, což může čtenáře odradit od hlubší interpretace. Nedostatek jasné narativní linie zachovává emocionální intenzitu, ale může zároveň vyvolávat pocit dezorientace. Dále, občasná obtížnost porozumění vyžaduje od čtenáře značné úsilí, což může obzvlášť u běžného čtenáře vyvolat frustraci. Z některých pasáží cítíme absenci strukturovanějšího vývoje myšlenek a vzájemných vztahů, což zasazuje do jiného světla všeobecně silné přírodní obrazy.
Celkově lze říci, že „dadozdienka“ je literárním experimentem, který nabízí unikátní pohled na emoce a přírodní scenérie, avšak zároveň ve své podmanivosti vyžaduje ze strany čtenáře určitou míru trpělivosti a otevřenosti k abstraktnějšímu myšlení. Dílo má potenciál nadchnout, ale také může ustupovat nedostatku přístupnosti a srozumitelnosti.
31.05.2025