Jako barevné listí
rozsvíceného rána
směješ se stále stejně,
zarytá v kůře času
zarostlých vzpomínek
ve tvaru srdce.
Ještě stále počítáš letokruhy?
…
Kolik roků asi spočítáš
od chvíle,
kdy vzduch voněl jarem,
když jsem opouštěl tvé srdce
po špičkách.
...
Vzpomínám si, jak jsi spala
pod tím naším stromem,
zvlněné sny
jako vlny moře
tě kolébaly do zapomnění,
zatímco jsem tě přikrýval dotykem,
potom jsem setřel slzu prstem
a vtiskl svůj smutek
až na dno duše,
na samý okraj ticha,
své srdce jsem rozmixoval
na milióny kousků prázdna.
…
Jak smutná rána bez dotyků,
kde nekotví láska.
…
Hledám ji v průzoru,
přes rybí šupinu pro štěstí,
přes uzemněné touhy.
…
Vzduch opět voní jarem,
ale já už dávno netoužím
po ukotvení.
...
Toto literární dílo, pod názvem „Letokruhy“, představuje emotivní báseň, která proplétá myšlenky na lásku, nostalgii a ztrátu s obrazem přírody. Na první pohled zaujme metaforickým jazykem a intenzivními emocemi, které autor vkládá do každého verše.
Silné stránky textu lze nalézt v jeho vysoce obrazném vyjadřování a schopnosti evokovat silné pocity ztráty a touhy. Například fráze „Jak smutná rána bez dotyků, kde nekotví láska“ vyniká svou neotřelou obrazností a vzbuzuje silný pocit prázdnoty. Autor mistrovsky pracuje s přírodními motivy, jako jsou „barevné listí“, „náš strom“ a „vzduch vonící jarem“, což přispívá k pocitu univerzální lidské zkušenosti přechodnosti a cykličnosti života, symbolizované letokruhy.
Další přednost této básně spočívá v jejím temném podtextu, který zrcadlí komplexnost lidských vztahů. Energií nabité obrazy snění a vzpomínek, které se prolínají s bolestným uvědoměním si ztráty, ukazují na autorovu schopnost vystihnout křehkost lidského emocionálního světa. Složité pocity ztráty a touhy se v textu mísí s nadějí, což dává čtenáři příležitost se s textem ztotožnit a sdílet tyto prožitky.
Na druhou stranu, slabší stránky textu by mohly být spojeny s občasnou nejednoznačností a rozplizlými obrazy, které mohou být pro některé čtenáře těžko uchopitelné. Například použití formulací jako „přes rybí šupinu pro štěstí“ může působit nevysvětlitelně a vyžaduje od čtenáře větší investici do dekódování významu. I když abstraktní jazyk může mít své kouzlo, v některých pasážích by mohl být více konkrétní, aby se posílila celková srozumitelnost textu.
Další oblastí, kde by se dalo polemizovat, je emotivní tón textu. Zatímco silné a bolestné vyjádření ztráty v některých místech zachycuje hloubku prožívání, jinde by mohlo být analyzováno jako poněkud rozplizlé, což může odvést pozornost od klíčových emocí. Přesto zůstává atmosféra básně silná a neopakovatelná.
V závěru je „Letokruhy“ poutavé a emocionálně nabité literární dílo, které nabízí bohatý obraz lidské duše v kontextu lásky a ztráty. Autorova schopnost zachytit jemné nuance citů a prožitků činí tento text v mnoha ohledech významným příspěvkem do kategorie milostné lyriky. Dále by však bylo prospěšné věnovat pozornost balancování mezi abstraktními obrazy a konkrétními emocemi, čímž by se prohloubila celková účinnost a srozumitelnost básně.
02.06.2025