ChatGPT | Přemalovaná svatba
Přemalovaná svatba
Anotace: Pro Tebe milovaná ženo... Pro Tebe Petruško...
Prosím, drž mě
za padajícího světla.
Jsem nit
co se zamotala
do vlastního uzlu.
Byla jsi hodinářkou
mých dnů.
Ručičky srdce
nastavovala
podle svého času.
Z hlíny jsi tvořila krásné vázy
z květů růží trhala ostny.
Jenom ze mě
se ti nepodařilo
udělat krále,
kterého bys milovala.
Skalpelem jizvu pitvám,
tíží víc než kámen.
Panovník bez království.
Vládce bez poddaných.
Bolest mě dělá jiným vladařem
než jakého jsi chtěla.
Do rezavé koruny vtlačila ztrátu.
Naučila mě trpět.
Co je bohatství
bez smíchu?
Co je krása
bez hříchu?
Kdo by všechno chtěl mít
a přitom vše ztratit?
Na obraze neznámé svatby
jsi přemalovala jeho tvář
tou mou.
Štětcem jemným
jako tvé prsty
bílého a černého světa
emoční klaviatury,
když jsme leželi nazí
v duši houslového klíče,
uložila jsi mě
do cizí postele.
Krájela mé tělo
na míru jeho stínu.
Porovnávala mé ruce
s jeho dlaněmi.
Mé smutné oči
jeho veselým pohledem.
Byla jsi krejčířkou
svého srdce.
Já tvou látkou,
rozervanou nejistotou.
Stříhala jsi
podle starého vzoru,
nůžkami své zmatené lásky.
Šila jsi.
Spravovala.
Tvarovala.
Žehlila.
Ale já se nevešel
do jeho kabátu.
Rozpárala jsi mé švy
při prvním pokusu.
Roztrhala jsi mě
na cáry a nitky.
Zůstal jsem jen kupkou
zbytků nepotřebné látky.
Jednoho rána
ses probudila jako kat.
Sekerou slov jsi mě popravila:
„Už tě nemiluji.“
Malířka mé duše
co se rozhodla
přemalovat i své srdce.
Dílo „Přemalovaná svatba“ představuje emocionálně nabité verše, které se vyznačují silným vizuálním jazykem a introspektivními prvky. Autor zde mistrně zachycuje složité nuance vztahu a bolesti, které z něj pramení. Tato báseň je essentially o ztrátě, hledání identity a transformaci, což jsou univerzální témata, která mohou oslovit široké spektrum čtenářů.
Silné stránky tohoto díla spočívají v jeho jazykové preciznosti a bohatosti metafor. Autor používá výrazy a obrazy, které vyvolávají silné emoce. Například metafora o „nitích a ujích“ jako o vztahu, který se zamotal, je mimořádně efektivní a vytváří efektivní spojení s pocitem bezradnosti a zmatku. Obraz hodinářky a krejčířky dodává hloubku vnímání, jak se láska a osobní vztahy formují a deformují podle očekávání a zklamání. Tento motiv zručnosti a umění se objevuje v celém textu, což umocňuje dojem, že vztah je jakýmsi tvůrčím procesem, který si žádá pečlivé úsilí.
Další výraznou silnou stránkou je rytmus a struktura textu. Verše plynou v jakémsi melodickém toku, který připomíná hudbu a přispívá k celkové emoční intenzitě. Autor skvěle pracuje s opakováním a variabilitou frází, což čtenáři nabízí možnost přemýšlet o jednotlivých prvcích a jich souvislostech.
Na druhou stranu, slabší stránkou může být občasná náročnost některých pasáží. Některé obrazy mohou působit příliš abstraktně, což by mohlo odradit méně zkušeného čtenáře, který by mohl hledat jasnější vyjádření myšlenek. Kromě toho je v básni zásadní tón smutku, což může být pro čtenáře, očekávající nějaké pozitivní vyústění nebo naději, demotivující.
Celkově je „Přemalovaná svatba“ silným reflexivním dílem, které se zabývá spletitostmi lásky a osobních vztahů prostřednictvím působivého jazyka a metafor. Autorovi se podařilo uchopit komplexní témata a zprostředkovat je čtenářům způsobem, který vyžaduje pozornost a zamýšlení, a přesto zůstává přístupný pro ty, kteří jsou ochotni se s ním ponořit do hlubin lidské existence a emocionálního prožívání.
17.11.2025