Báseň je krajina opilého mládí.
Ruměnec štěstí i listů odkvétání.
~
Báseň jsou slova, která vyslovím jen pro ni.
~
Ze srdce vytrhnu květ rubínový,
ať připomíná vše, co jsem ti chtěl říct.
~
Tam, kde není svět,
polykám pecky starých vět.
A stejně je v sobě dál klíčím zpět.
~
Na jazyku mám ještě pachuť krve
z granátových jablíček, když myslím na tebe.
Z každé kuličky, vypadne jedno tvoje přání.
~
Spadnou mi do dlaní, těžké jak kamení,
rozmačkaná zrníčka na patře.
~
Lepkavými prsty červením stůl.
Směješ se a říkáš tiše, že prý jsem dítě,
co pije bouřku z úst.
I když už dávno jsi jen příchuť vína,
dozníváš ve mně, věčně živa.
~
Chci víc než nejvíc,
milovat tě, žít
a z čistých kapek
tvých slz světlo pít.
~
Barvínkem lásky natáhnu přes tvé dny
svůj šál na šedé ráno, ať není tolik samo,
obarvím jeden lidský sen.
~
Malý jak hrnek, kde lžička cinká
a svolává nový den.
~
Možná nezměním planetu,
ale změním tvůj dnešní žal.
Ze srdce odejmu jeho tíhu.
~
Ráno šplhá po závěsu.
Dochvilný vstanu.
Než se smutek probudí,
předběhnu ho o pár chvil,
dřív, než mi hrudník prolomí.
~
V prázdných verších nikdy nerozkvetu.
~
Bez tebe nechci více číst.
Bez tečky, bez čárky
je samota jen holá věta.
~
Chci víc než nejvíc,
milovat tě, žít
a z čistých kapek
tvých slz světlo pít.
~
A když se ve mně rozlomíš,
chci víc než nejvíc —
milovat tě líp
a vrátit se k tobě blíž.
~
Chci míň než se sluší,
žádný zlatý klam,
žádného bolu odříkání.
Jen to, co v sobě tuším,
když zůstanu sám.
❦

Báseň působí jako smyslově bohatá a upřímná zpověď lásky, v níž se opakující červené motivy dodávají textu jednotu a emotivní naléhavost.
Celkový dojem: text je laděn intimně a konkrétně — místo abstraktních deklarací používá tělní, chuťové a hmatové obrazy (granátové jablíčko, pachuť krve, lepivé prsty, hrnek, lžička), takže čtenář snadno vstoupí do prožívání mluvčího. Refrén ("Chci víc než nejvíc...") i opakující se motivy rubínu/granáátu vytvářejí jednotící osu a melodii, která drží jednotlivé obrazy pohromadě. Jazyk je převážně srozumitelný, bez přehnané ornamentiky, což podtrhuje opravdovost vyznání.
Mezi silné stránky patří:
Slabé stránky:
Závěrečné shrnutí: Rubínová báseň je srdečné, smyslné a kompozičně poměrně pevné dílko, které těží z konkrétních obrazů a opakujících se symbolů. Má silný emocionální impuls a snadno osloví čtenáře, kteří hledají poezii blízkou prožitku. Aby byla působivější, mohla by některá místa přejít z přímého vyznání k větší nuanci a občas trochu zredukovat opakování; i tak však jde o zdařilou, autentickou lyrickou zpověď.
19.03.2026