Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
ZÁHADNÁ POEZIE TVÝCH OČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
....bezpodmínečně.....Ji./úsměv/...P.S.Napsala jsem to a až pak jsem to stejné
zahlédla u Phil,stejnou reakci.......takže na tom něco bude......./úsměv/
ZÁHADNÁ POEZIE TVÝCH OČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Zhluboka jsem se nadechla a vzpomněla si na reakci o lásce u tvého jiného dílka. Zřejmě bych se hodně opakovala,tak "jen" říkám...já ji viděla...lásku.Krásná...:-)
ZÁHADNÁ POEZIE TVÝCH OČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Miluji dělat cokoli
bez příčiny
13.02.2018 19:16:09 | VEDz RVAHEsreagovat
ZÁHADNÁ POEZIE TVÝCH OČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Ami...moc něžné a krásné a přineslo mi uklidnění......**ST**
Dmitrij Šostakovič: ORANGO & ANTIFORMALISTICKÝ JARMARK – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Ami...směju se tu jako blázen.....inu - spolknul jsi mně jako jahodu a ještě mi na hlavu prší šampáňo! Já před Tebou smekám.....víš, přestože jsem odchovancem totality a to totálním, o SSSR toho mnoho nevím. ještě tak něco kol carů, samozřejmě ruské pohádky, Ilja Muromec např. a také jsem fascinovaně četla o Razinovi...učili jsme se o něm jako o hrdinovi a zatím.....já si tak říkám - ono Tě to baví, viď? jen se hezky přiznej, ono nejsi sám, kdo je Ruskem fascinován...myslím tím teď historii a umění. a vůbec se Ti nedivím...jen kdybych měla více času...taky bych si početla...
děkuji Ti:)
ZÁHADNÁ POEZIE TVÝCH OČÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
...bez podmínek...
13.02.2018 17:40:38 | Philogyny1reagovat
Dmitrij Šostakovič: ORANGO & ANTIFORMALISTICKÝ JARMARK – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
tak jsi mě Pepíčku zas troch připovzdělal* :-D ST*
Dmitrij Šostakovič: ORANGO & ANTIFORMALISTICKÝ JARMARK – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Ami...překvapilo mne, že píšeš, že jste byli vysmátí...upřímně řečeno, z Tvěho popisu děje mi běhá mráz po zádech. Když si vzpomenu na některé sovětské filmy staršího data, věru nechtěla bych žít ani chvíli v době, ve které Šostakovič skládal. Už jen při té představě vidím šedivě a hole...nebo jak bych to popsala. A gulagy fungují prý dodnes. Píšeš, že živo nastalo při kalince a lidových písních...:) přece jen to je v nás, viď? to podvědomí slyšeného a naučeného...sádrové busty v lavicích by mně dostaly. všechny sochy mně děsí...možná ještě tak čůrající chlapeček v Bruselu a Michelangelův David...i když u něj bych si také omdlela...děkuji Ti , moc ráda jsem četla...**ST**
Dmitrij Šostakovič: ORANGO & ANTIFORMALISTICKÝ JARMARK – trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
:-) a já zase smekám před Tvojí bezva recenzí, jako vždy trefnou, pečlivou, lehkou - u Tebe vše v jednom balení :-)! HeSké To máš, Amonku :-)!
CHVÁLA SAMOZŘEJMOSTI Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-) anebo tak :-)!
CHVÁLA SAMOZŘEJMOSTI Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Doufám, že letos se mi chřipka vyhne. Loni mi to stačilo, ale překvapivě šlo o angínu. Taky nic moc hezkého.
CHVÁLA SAMOZŘEJMOSTI Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-) jj, a bohudík, že nám k takovému "prozření" poSTačí "jen" chřipka :-)!
CHVÁLA SAMOZŘEJMOSTI Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
do Ríma, tak málo stačí, aby človek zistil, že s rýmou se špatně rýmuje :D
TANEC ZA POMEZNÍ ČÁROU Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
před lety, kdy zvíře nesmělo překročit hranici nemocničního zařízení mi zavolali ať přijdu i se psem... přišla jsem...pokoj číslo pět, bez psa, sdělili mi... bezva, jsem tu s Ájou a pokoj číslo pět před sebou, mám snad toho psa sníst než vejdu... brrrr... říkám jim, ok, bez příměru proč toho psa v pozvánce zmiňovali... tam je balkón, že? jojo... mohu si vzít tedy pacienta na balkón? nemá nohu... ok a postel na kolečkách má? má odvezete mi ho tam? nadšený nejsme je pětadvacet nad nulou a pomohu vám dobře... odvezli jsme... třicetiletej sportovec s uřízlou nohou mě snímal pohledem... k Áje se choval podstatně lépe... prima, dobrej začátek... pět dní jsme hráli hru, odvezli ho na balkón, neřekl ani slovo, jen si hladil Áju, alespoň něco, říkala jsem si... šestý den mě pozdravil, prima... osmý den mi sdělil, že je po osmi měsících na vzduchu a že jestli si ještě pořád myslím, že si se mnou bude povídat jsem na omylu... nemusíte... a byla jsem vděčná, že Áju hladí a nemlátí... desátý den se rozbrečel... chytila jsem ho za ruku a dalších asi pět návštěv jsme jeli v tomto režimu... já se neptala, jen si sedla a on plakal, držela jsem ho za ruku... mačkal mě tak, až jsem ji měla rudou... patnáctý den pořád nemluvil... vzala jsem postel i sním, samo sebou a odvezla ho k zábradlí, vytřeštěně na mě zíral, slzy mu zaschly... nepromluvil, promluvila jsem já... leť nebo spadni, pomůžu ti nahoru... rozesmál se... to je všechno??? je a sedla jsem si na židli, počkám... vyděšeně mi pozoroval, počkáš na co? jestli tě z toho pátýho patra mám shodit, stačí slovo... mám závratě... to já taky... za tohle tě platí??? každýho platí za něco, tebe zase za to, že se tu válíš v posteli a jsi hnusnej na všechny... to myslíš vážně? smrtelně... rozesmál se a rozpovídal se... k čemu je dobrá změna i úplně ta nejpitomější?? třeba k tomu, že ti slíbí, že tě vyhodí z balkónu... :-)))
11.02.2018 23:58:52 | zelená vílareagovat