Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Dobře, na strop nepolezu, dokud mi to nepovolíš. B moll je i moje srdeční záležitost... jak to udělal? Že se pokaždé cítím tak, že to ani nedokážu vyslovit... božsky... Sláva géniům! A sláva lidem, kteří myslí a cítí (to je na Tebe) :-)))
11.09.2016 12:29:53 | Iva Husárkováreagovat
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Že jsi nezahořknul a máš pozitivní přístup k životu, že Tě to zlé posílilo, máš rád lidi, dokážeš se radovat a těšit, jsi moudrá, nádherná čistá bytost, mám z toho takovou radost... že se mi chce běhat dokolečka po stropě... já ti nevím, ale Tvá slova mi působí potěšení... jsem dojatá a musím si k tomu poslechnout Čajkovského b moll... zavřu oči a nechám to v sobě doznívat... moc děkuji a... promiň ó veliký, ale opravdu jsi... Krásný den. :-)))
11.09.2016 06:25:48 | Iva Husárkováreagovat
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Jizvy nikdy nezmizí a to je mi líto.
10.09.2016 23:56:06 | reagovat
70 + 2 VERŠE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Děkuji...;-)
70 + 2 VERŠE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Je to fajn být sám mezi všemi a vnímat si ty okamžiky nikým nerušeni
pak je svážeš do kytice dáš jí báseň co chceš více... :)
10.09.2016 18:30:19 | Philogyny1reagovat
70 + 2 VERŠE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Město cinklo přípitkem...a při tom poslouchá tvé ticho, vnímáš ten zvláštní šum...po pravdě být či nemít, jde přece o rozum...a v kalu vína svítí lampiony, bloudíváš tam, kde svítí ony...
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Představy ztvárněné do podoby veršů dávají našim citům konkkrétní podobu. Myslím, doufám, že v době naší smrti se nám vyjeví všechny souvislosti, které nám za života unikaly, nebyli jsme si jich vědomi, či je záměrně přehlíželi. A pak pochopíme... komu jsme ublížili, komu pomohli. Ta hořká příchuť velké nespravedlnosti zůstává živým. Čestla jsem různé knihy. že při umírání, kdy už je člověk jednou nohou na onom světě, se setkává s těmi, co odešli před ním. Kdoví? Halucinace odumírajícího mozku? Možná, že v tom, že nevíme, je naděje. U mě se postupem času hořké příchutě stírají a přichází smíření. Možná tohle bude znít blbě a nerada bych, abys to špatně pochopil - jestli sis Ty takového tatínka nezasloužil, pak on Tebe ano... pro Tvoji lásku k němu, přes tu bolest, přes to všechno. Mám Tě ráada, mon ami.
10.09.2016 14:07:41 | Iva Husárkováreagovat
70 + 2 VERŠE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
zamlčel básník...vydechující ...sám sebe...miliony pórů...úsměv.z.
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
jemu ne...ale Tobě...nám...když vracíme se...k bolestným vzpomínkám... cestám, které už nikam nevedou...z.
Z BALKÓNU Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
První čtyři verše jsou bezva, opravdu nádherný obraz. Zbytek tvůj obvyklý, a mě neoslovující, patos.
10.09.2016 09:48:11 | tall&curlyreagovat
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Dokud žijeme, umíráme vícero smrtí - ta poslední přitom není nejhorší.
10.09.2016 04:21:34 | Iva Husárkováreagovat
TVÁŘ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Smutné a kruté. Jizvy na duši. Vzpomínky na něco tragického. Nikdo je nemá rád. (Ale třeba někdo jiný nás pro ty jizvy může milovat?) Nejde napravit, co se stalo. I kdyby nás to rozervalo. Je mi to líto. Objímám Tě.
10.09.2016 04:07:04 | Iva Husárkováreagovat