Komentáře přijaté

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 15775 záznamů. Zobrazuji 3301-3315.

nést tak život v sobě... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

a kdo jej vskřísí v sobě, drží přísahy králů :-)

29.04.2017 22:01:04 | Malá mořská vílareagovat

když vás probudí náhlé ticho... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

Na jaře bývají bouřky hodně vzácně ...kdo je včas vycítí, nepromokne na koST :-)

29.04.2017 21:49:23 | Malá mořská vílareagovat

les ve kterém nešumí listí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Příroda

ani nevím, asi ho nechci hledat...

22.04.2017 03:24:36 | zelená vílareagovat

každá hora má prý svého velekura... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Příroda

typuju to na sluku,nee?

19.04.2017 15:51:20 | střelkyně1reagovat

špehýrkou... Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života

...a vločka sedící na tváři - poslouchá...Yaz díky za tu krásu

18.04.2017 21:04:53 | Yazminreagovat

podivíni... Publikoval(a): enigman | Prozaická miniatura » Ze života

...dnes je vše běžné " Podivné" s podezřelostí Ledního medvěda :))..Y

18.04.2017 21:01:08 | Yazminreagovat

nést tak život v sobě... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

ráda ochutnávám.. takjoo.. tak si dáme nějakej ten pátek společně v té chajdě.. :))tichá pozdní léta, odrazy hor, úplňky... laskavost...
nepruď... a já budu i rytířem :-)))

08.04.2017 05:07:41 | zelená vílareagovat

když vás probudí náhlé ticho... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

jednu polévku pro mě.. lze to?
kdosi... ví¨

:-)

08.04.2017 04:55:53 | zelená vílareagovat

každá hora má prý svého velekura... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Příroda

včera jsem s dětma zpívala dupy dupy dup, oni zas cupi cupi cup... houfem ovečky.... i ty co nemluví dupaly...
zázrak...
voní...
kouzlo prostě vždycky voní...

08.04.2017 04:36:50 | zelená vílareagovat

když vstoupíte do neznáma... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Příroda

když vejdeš do domu, kde žiju, uvidíš na zdi fotky...vzpomínky... když otevřeš dveře ucítíš dědu, jeho ruce.. v kuchyni je stůl, lidská práce... fotky na zdech... vzpomínky...andělé... obrazy... kameny... květiny...
nekradu... jen vnímám...

https://www.youtube.com/watch?v=w6PATsUv_BU

08.04.2017 03:46:58 | zelená vílareagovat

když večer padá na tábořiště... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

ironie...
https://www.youtube.com/watch?v=Jne9t8sHpUc

08.04.2017 03:34:21 | zelená vílareagovat

uprostřed dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

ale nakonec jsou tím nejpůvabnějším okamžikem... přírodně, lidsky...

https://www.youtube.com/watch?v=_fbZiUd7SKA

08.04.2017 03:17:28 | zelená vílareagovat

broučí cvoci... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

jak magické občas bývá slovo ne... kolik překvapení sebou nese...
není to tak dlouho, kdy jsem přemýšlela o minulosti... a vzpomněla si na jednoho muže Michala... vzpomněla jsem si prvotně na ten čas, na tu dobu, kdy jsem hledala, kdy jsem chtěla věřit... kdy jsem pracovala a on byl manažerem... mně bylo devatenáct, dvacet... jemu o kus víc... já se tehdy prokousávala vírou a nevírou, důvěrou a zklamáním, hledala jsem sebe a důvody proč... a objevil se tenhle usměvavý člověk... jeho úsměv jsem si zamilovala za pár okamžiků... řešila jsem studium, práci, sebe... a zjevil se...vtipkovala jsem... pamatuju si, že šel na operaci a já vtipně glosovala a má nadřízená řekla, jak to nevhodné bylo, ať mu zavolám a omluvím se... že takto by naše spolupráce s tímto přístupem nefungovala... osmělila jsem se a zavolala... omlouvala jsem se... a ten okamžik se mě tenhle člověk zeptal, proč se omlouváte? a já odvětila za nevhodnost... cítíte to tak? ne... proč tedy spolu mluvíme? mlčela jsem... někdo vám to řekl, předpokládám... ne, lhala jsem... cítila jste ze mě nesoulad? nikoli... pak zbytečně se omlouváte...když jsme se později viděli, usmívali se... glosovali... jděte mi zjistit tohle, tohle co jste zhodnotila se mi nezdá... jděte sám, já jistě to jinak neuvidím... znejistěl a šel... tenhle pětadvacetiletej kluk mi tehdy prostotou nepovýšenosti dal důvěru..když nás později rozvážel v noci po inventuře sdělil jen tak kolegyni... je chytrá, vtipná, krásná a neskutečně ironická... ona mi to vykecala... děkovala jsem mu za to...
nedávno jsem špízlovsky ho našla na netu... tenhle Michal mi naučil mít rád díky jeho sympatiím... zvažovala jsem napsat mu dopis a a poděkovat... je pořád stejnej a já pořád stejně děkuju... :-)
plameny a tak...

08.04.2017 03:00:19 | zelená vílareagovat

lesem za černým čápem... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

ten svůj domov si nosíš sebou...

08.04.2017 02:26:31 | zelená vílareagovat

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel