Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Pyré Publikoval(a): MadDex | Básně » Ze života
Téma je skutečně závažné a k zamyšlení... ale rým "na dlani/pohladí" je děsný... ;~)
O dívce Publikoval(a): Íá | Básně » Ostatní
Podle autora se máme učit správně zacházet se slovy, ovšem z jeho básně jsem hlavně (a víc než co jiného) zmatený. Je akorát jasné, že text je protiválečný, ale působí velmi chaoticky jak obsahově, tak formálně. A taky příliš afektované dikci autora nemohu jaksi věřit. Myslím, že je to psáno velmi impulsivně, bez přílišné vědomé kontroly. Vznikají tak bizarnosti jako třeba verš "vlčí máky od krve", což je velmi podivná "ne-metafora"...
Oddělení Publikoval(a): Ukiyo | Prozaická miniatura » Filozofické
Nápad je skutečně dobrý! Ale zpracování mě vůbec nezaujalo, protože spíše než povídka, je to zatím jen jakýsi náčrt, námět. Chtělo by to poutavější popisy postav a prostředí, ve kterém se pohybují, tohle je opravdu moc velký suchopár. Ale nic ve zlém, ahoj!
Úlisná liško života Publikoval(a): Avatarka7777 | Básně » Ostatní
Tak buď "úlisná liško", anebo "úlysná lyško" – buďme důslední...!!
Jinak celý tenhle elaborát ukazuje akorát na neskutečný zmatek v autorově mozku, o gramatické zhůvěřilosti nemluvě.
Džut Publikoval(a): Duhová Rybička | Scénář » Ostatní
Je z toho cítit akorát děsná frustrace, smutek... Počkej, Rybičko, až se vdáš a Vesmír ti dá k opatrování jednu dvě malé záhadné bytosti... Všechno bude jiné, až proděláš iniciaci ženy. Mnoho štěstí...!
Z úst starců vyrůstají mladé stromy Publikoval(a): Duhová Rybička | Básně » Ostatní
Rybičko, rybo, tys trošku šamanka, viď...?
Poetické frotáže XI. XII Publikoval(a): šerý | Básně » Ostatní
Parádička jako vždy, jenom ta doslovnost onoho nešťastného lékařského oboru mě poněkud vyrušila ze snění... ;~) Ahoj... možná zase za rok.
Na ramenou mi sedí voskové ruce Publikoval(a): Duhová Rybička | Básně » Ostatní
Wernisch píše ve své poslední sbírce (Půjčovna dřevěných dortů, 2024) o jistém Sylvesterovi, kterého našla Hurdálkovic Mařena v lese. Měl na krku provaz a uměl chodit po čtyřech... no, celé to vypisovat nebudu... jen jsem si na to, při tvém hororu, vzpomněl, třebaže Ivan W. to vždycky odlehčí ironií a humorem, který se nezastaví před ničím... Ahoj!
..projekce.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Vyjádřil jsem jenom svůj názor, ty mamrde, máš s tím nějaký problém?
..projekce.. Publikoval(a): šuměnka | Básně » Filozofické
Poněkud těžkopádné moralizování... a tedy na úkor (jakékoli) poezie. Co se týče obsahu: přijde mi to vlastně legrační, jak se tu káže o projekcích "těch druhých" a zcela se opomíjí cesta do svého vlastního nitra a (nepříjemné) prozkoumání vlastní "temnoty", vlastních projekcí. Už jenom to, kdyby byl text v první osobě, by jej relativně pozvedlo, takhle to působí, že autor(ka) vidí to špatné jen okolo sebe (viz heslo "projekce").
některá slova těžknou nahoru po krku Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života
S chlapama to asi není lehké, co? Ale když posílal Hamlet Ofku do kláštera, tato se dala do náramného řevu (rozuměj pláče)... a nakonec se šla utopit.
Padesátý druhý dopis lásce Publikoval(a): mkinka | Básně » Láska
Už u prvních dvou veršíků jsem se, relativně na dlouho, zarazil. Pokud on zemřel, říkám si, tak proč se nevyplakat? Další možnost vidím jen tu, že nikdy nikdo nebyl, že snad autorka (jako malý princ) má svou planetku, kde je takto dokonale sama?... No, jsou různé básně o samotě... jsou vůbec různé básně. Myslím, že více tajemství by neškodilo, třebaže od začátku je vlastně celá "věc" jasná, ovšem závěr prozrazuje i to, co neměl.
Tak to na tom světě chodí.... Publikoval(a): orokroK | Básně » Ostatní
Když si to po sobě přečteš, musí tě dráždit nedokonalý rytmus, neboť na trochejském rytmu tvoje veršovánka stojí. Do závorek jsem dal nadbytečné slabiky. Ahoj!
Potok teče od pramene
když si razí cestu světem.
Jiskra sílí do plamene
(i) poupě se pak stane květem.
Vítr co se kolem žene
byl nejdřív jen(om) malý vánek.
Strom vyroste ze semene
(a) kapky (rosy) ztečou do studánek.
Z potůčku se stane řeka
než se spojí s velkým mořem
a to platí (i) pro člověka
neboť k růstu byl též stvořen.
Takový je už řád světa
tak to na tom světě chodí.
Všechno roste, zraje, vzkvétá
jakmile se jen narodí.
Dávat sebe Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
Na tomto deníku mi chybí asi to nejdůležitější – upřímnost. Když někdo napíše: "Jsem tu pro druhé a maluji to na stěnu," pak takový deník zaklapnu (a spláchnu), protože není k ničemu.
Návštěvnost
