Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
jestli si to neuhlídáš Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Tyhle slova štangle padaj zhůry do rozumu, který lážo plážo na zádech.*
víra klima(k)tická Publikoval(a): Marten | Básně » Humor
Ale kde jsou?* Skvělá otázka, která by měla mezi lidem rezonovat a probouzet.
Díky, za ni*
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Aj! Ty rozesmátá Jituško... nosičko živé vody. Těšíš mě, těšíš. Jsem vlastně z Tvých řádku rozpačitý. To si jistě nezasloužím... tolik kladných slov.
Ale si nemysli. Být pozitivní také nemá vždy dobrou odezvu. Někdo se rád vzhlíží v čmouhatém zrcadle a tomu nikdy tvář neprojasníš. A ještě tě má za prostoduchého. Tak nějak si v tom samosplínu chce libovat. Je bezva, že je zde mnohých, kteří šklebu doby nepodlehnou... nebo se o to alespoň usilovně snaží. Děkuji moc a jsem potěšen tvoji přízní. To víš a přece znáš. Po té každý muž, jen žízní*
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Já "vnukávám" rád. A žejo. Rieka Dubrovačka. V krajině ležící, jak hebká mačka. A ty krásné mostky přes ni. Ono vůbec, když kráčíš tou městskou pevnůstkou po jejím okraji, tak ten zvláštní pocit dechu historie. A město celé v nádheře! Ale já to mám spolu s Makarskou Riviérou, za nejhezčí kus země... ono vlastně pobřeží Chorvatska... no co si budeme povídat.
Děkuji Ti, za vjem Petrzale.
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Když se někdy člověk zadívá na smějící se a veselé lidi, tak se mu často nekontrolovaně rozjasní tvář. Takový nějaký samovolný reflex. Je to jako když se člověk zadívá na druhého, který vykusuje citrón. Hned se mu hromadí v ústech sliny. No, a jak myslíš, že se tvářím u tvého komentu. Vidím před sebou tvůj úsměv, který jsi spolu se slovíčky vtlačila do klávesnice. Usmívám se a proudí do mě energie. O tom to je!
Onehdy se mi zdál sen o čerpací stanici na elektro auta. Jen s tím rozdílem, že místo elekřiny si tam každy, za drobný peníz, mohl načerpat energii... dobré nálady. Kupodivu před stanicí stála dlouhá řada lidí a usměvaví klauni nestačili obsluhovat. Z šedé ulice se odbočovalo ke krásné, pastelově vybarvené čerpací stanici. No sen, tedy jen. Ale nějak mi to inspirovalo. Bylo to spíše sci-fi, ale takové - no takové, až bláznivě lidské.
Děkuji Vivien, za kuk.
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Marie, ty mě uděláš vždy příjemno. Jsi bezprostřední a mám rád tvoji upřímnost a vřelost. To ano. Zvláště v této době je zapotřebí pousmání se a optimistického pohledu na okolí. Až přijde jaro, tak nám pomůže. Musíme vydržet a bude lépe. Díky, za energii*
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Tak legrácký jóó? To jsi celej ty! Ale uculuji se. A to je fajn. Díky, Yry
Zloději barev Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Bezva zpráva. Díky, Protosi
* * * 94) Publikoval(a): Jan Kacíř | Básně » Ostatní
Ach struktury. Jsou množinou, jako my?
Tedy bezva, odezva.*
S bosými slovy čtu Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
Krásná krása* Větvíš, a já tak bosá. Jak v nížině, jen si všimni, jak zde úrodná jsem. Nahotou tě objímám*
Aura stromů Publikoval(a): Jarunka | Básně » Příroda
Stromy k životu koření domy. Do nich se oblékat a čerpat z jejích mízu. Tuto vizi - nenajdeš v televizi. Jen výpravou k nim, poznáš, co píše empatický anonym. Že jen, srdce žen, je pragmatické-mediální. Které o "dění" v srdci nemá zdání. Však žít ve svém světě. V tichu a bez úhony... mezi stromy. No však. Špinavé je jen, (jak) rudých ráj. (P.Novák.)
Potkat v podletích Fráňu Šrámka Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Jsem tebou potěšen* Tvá slova nejen hladí, ale zavazují. Jsem opravdu rád, že mé verše sdílíš. Máš ode mne dvířka otevřená. Zasloužím li si, rád tě opět k mému menu přivítám. Velké díky*
Ještě mi scházíš Publikoval(a): Lexi | Básně » Smutné
Víš, Lexi. Ješte, jako bude. Nechám slovu na svobodě. Ale víra v jarní energii, je jistá. Věř v Lásku, která přijde dozajista* Bez lásky a pohlazení, žít se nedá. To vše sdílí i ta Živa. Ta jen pro tě, lásku hledá*
Zítra ráno v pět Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Karanténa je jak... Spréva. Teče si, teče. Ale hajzl smrt, neuteče, neuteče. Nevím, zdali jen lidská svoboda, nebo stádní dohoda. Já to dramaticky neřeším. Roušku nasadím si a vidím v tom svobodu. Chci, nebo nechci? Je to jen má volba a nespoléhám na mezi státní dohodu. Tak promiň, že nejsem rebelem. To jen zívám z Tv zpráv, večerem.
To ale nepotlačí, Tvůj literární um*
vše Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Víš má Sonádor, Aj, raději jen milá Sonádor (abys neřekla "a co zas je tohle? " :-) Víš, jak výše, tak pro mne, do propadliště. Možná-třeba-určitě, jsem nepochopil. Ale to u sofistických veršu bývá. Je někdy více variantám k pochopení. Však víme, že autor někdy (!) nenechá čtenářovi do svých "skrýší ouplně dohmátnout." Tak že, sám ani nemachruji. Však i u mě bludiště k p o d s t a t ě. Tak vykuřme spolu doutník solidarity. Howk*