Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Ach, jaká to noc! Publikoval(a): mapato | Básně » Romantické
Jsem si vzpoměl - ach, bez demence se poměl. Jak v jedné chvíli můj 2O6cm vysoký děda řekl mé drobné babičce (tedy popravdě, asi jsem tu demenci tak nezahnal) tak jen rekonstrukce paměti.
Seděl jsem s nimi o prázdninách u kuchyňského stolu a jedl hovězí polévku - tak to vím jistě, protože moje dojč babi, vařila je polévky dvě. Ajntopf a hovězí. Děda usrkl se lžíce a pohlédl na babi.
"Šmakuje mi Ellén, i tobě, viď Karlouši?" přikývl jsem.
"Upečeš nám k snídani štrůdl?" přidal si, a mlsně pohlédl na usmívající se babi.
"Ja, vy můj nenasyti!" a pak se to stalo! Ten dobrý a velikánský pecen masa děda, pozvedl ruku a pohladil ji po šedinach.
"Naše babi má v stříbře vlasů hlavu kamínku diamantu. Jsi náš šperk!"
Babi se usmála a pohladila jeho svalnaté předloktí. Sklopila oči a řekla. "ale titýý"
Byl jsem tenkrát ohromen, jak děda babičku má rád a jako pitomicovi mi přišlo na mysl "už abych byl tak starý!"
No a vida Vláďo. Je to tady! Ani to stáří není tak marný. A já myslím, že pro tebe je to prožívaná realita. Tak si někdy u polévky vzpomeň... a pohlaď.
nesmrtelnost letokruhů Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života
Pokácíš strom a jeho těla otevřeš dřevěnou knihu s jeho životním bojem o světlo, vodu a okřídlených lékařích. Měl jsem v lese svá úrodná místa hub i zelenou hladinu šera vrcholků stromů, co vyšuměla mé zkryté bolesti tam, do modra, někam.
Jsou to živý tvorové s krví mízy a smoly. Na prkna rozřezaná s tetáží a kotvou suků, které nesly jejich hlasivky. Les je zeleným vlasem planety. Vím, že ho máš velmi ráda a hladíš jej. I ten psací stroj, jak datel vyťukavá... do krásy verše.
Strach Publikoval(a): mkinka | Básně » Ostatní
Nikdy nejsi sama! A propo, máš jistě plnou skříň krásy, úsměvu, lásky, krásných vlastností, optimizmu. Tak ten smutek do toho oblékni. Ať si láska povšimne, jak ti to sakra sluší...*
Ráno otvorí oči Publikoval(a): gabenka | Básně » Ostatní
Plavat umíš, a to je dobře.* Břeh máš po ruce a na břehu slunce. Nač se topit v "proč a kdyby?" Když každý druhý, si nepřipouští chyby!
Lpění Publikoval(a): Krahujec | Básně » Ze života
Láska je jen kulhající přemnožené slovo. Má mnoho sirotků a zmrzačených písmen. Ale je to pořád kočka, bez které je život pes.
Magie hejna Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Příroda
Dnes jsem si tvoji báseň přelétl jako pták. Ale tak to přece nejde! Péří již mám tolik ohmatané větrem. Tak hezky pomalu jsem poskakoval po větvích a pročítal si pomalonku... polehonku. A hned jsem tvém štěbetání nalezl krásu soudružnosti, smělého letu a magii růstu světla. (Však víš, čas a světlo, to je můj tvůrčí fenomén.)
Máš to ale pěknou kreslůvku. Ptáčí sbor už ve svých hnízdečkách 1+svět, si dávaji strohý štěbt na dobrou noc.
Přemýšlím, jestli jeden ptáček - jeden verš? Jesti to vlastně nejsou tvé opeřené múzy. Počkej, hned si je spočítám. Jedna, dvě tř. čt... Oni spočítat nejdou! Dvacet sedum? Přiložím k nim prst a oni? Jako živí, neposedně poskakují!
Ale ty máš básní mnohem víc.
Tak pardon ptáci, a tě pic.
Tak třeba všichni nejsou stěhovavými. Postavím jim na zimu krmítko a když nějaký ptaček přiletí a zaštěbetá světlo, vzpomenu si. Hm, Literu Jitky poezie.*
Stačí! Publikoval(a): kdotoví | Ostatní » Ze života
Panny to měli vždy těžké. Každý je chtěl srovávat s Pannou Marií. Idealizmus? To je jen pověra. Na co by se potom Bůh, shora na nás díval. Byla by to dokonalá nuda.
Já nevím, ale panenství u dívek někdy skončí, když náhodou u matky v nočním stolku najdou nadržený vibrátor.
Poetry rap hip hop Cha Cha Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Ze života
Vlastně stále vlečeme za sebo pupeční šňůru k ženám. Vůní jejich ňader voní nám dlaně. Ženy jsou živé sochy a někdy opoměly srdce v chladných lomech.
Ale to pochtívaného muže nezlomí! Budeme kvůli šaškovat, pokládat hajzl prkýnko, vonět za pět tisíc korun a skládat verše o jejích sladkých kotnících. Jsme straceni a zemřeme se srdcem s věčně nenaplněnou touhou a botičkách s přeskou. Tak už "ten mužský svět"*
refundance... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Být nesmrtelným není nemožné. Stačí aby tě milióny lidí nenávidělo. Nebo si tě četlo v popelu prokletých knih.
Poetry rap hip hop Cha Cha Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Ze života
To si tak člověk vyjde ven a vezme sebou zvědavé oči. Drží si je pevně v důlku, aby se mu nezakutálely do všedního usedlého prachu. Jedno oko saje na prsou, druhé s křehkou dívčinou na laně balancuje. Je prima, když se takto autor okolo sebe rozhlíží a referuje o svém pohledu na svět.* Rád jsem se tvým dílem nechal provázet.
Poetické frotáže III. IV Publikoval(a): šerý | Ostatní poezie » Ze života
Potěšilo mě, že sis našla a políbilo se ti. Děkuji*
Poetické frotáže X Publikoval(a): šerý | Ostatní poezie » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Kara Bena, jsem kdysi četl v salatovém stavu zapujčeného od kámoše. Vždy mi takové prostředí Orientu vonělo exotickým kořením a očích klíčil obdiv k krásné i tajemné Šerezehádě. Pravda Vláďo. Pohledem dneška, byl to tenkrát kýč a v nás zaváděl nekritický obdiv. Současný digitální svět nám toto nelítostně pohřbívá a nahrazuje jí virtuální animací. Škoda, ale nezbývá nežli si náš svět nechat vzít z ruky a nechat tvarovat lidskou mysl pokrokem.
Je mi potěšením, že sis našel škvírku času a jí protáhl se k mé modré výloze. Díky*
Smiech Publikoval(a): gabenka | Básně » Ostatní
Smích do každého životního menu. Je to pravda odvěká a nežádá si změny.
Umím si tě představit, rolničko smíchu*
Tma nad postelí Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Smutné
A k tomu už jen schází hudba, třeba Kamenný dům u vycházejícího slunce. Empaticky - baladicky, si zde rozehrál romantický příběh. Bonusem i skvělé foto*
Jsi holt kreativním vypravěčem*
CO NEVÍ MÉ PODVĚDOMÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Já už s podvědomím nemluvím! Lepí k sobě jen černobílé střepy. Dorazil mě, když mě ve snu nechal létat okolo komína elektrárny Tušimice. Po to maratónu vyčerpaný, jsem se usadil na jeho vrchol, protože už jsem byl cestou vysílený. Pavouci v požárních uniformách hekticky pod komínem pletly sítě a povzbuzovali, ať skočím. Já kvalitě jejich sítě nedůvěřoval, jako že se protrhne! K tomu jsem ještě zrovna přibral a byl tlustý jako prase. Holt dilema!
Jsem mu domlouval, ať mi dodává do snů nějaké zdejší nahé poetky. A on, že by mohly přijít i nějaké v ráži, zbavené mé představivosti poezie a mohl dostat na hubu. Ráno bych mohl mít podlitiny z akčních veršů. Tak se mi už nic nezdá a jen pluji bezednou tmou. Mám na hlavě helmu. V té tmě někdy nevíš, kam můžeš narazit!
Rád tě opět čtu, příteli. Drž se a povědomí měj pěkně na uzdě. Je to poťouchlej divoch.
