Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Žena, která mi vše vycvrlikala Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Tvá přítomnost mě opět dělá velkou radost* Komentář je delší, ale to mě naopak těší, když si mohu jako autor ze čtenáře "očesat" jeho názory a pocity. Vážím si ve vzkazech zamýšlivých povšimů o lidském údělu "odcházení." Je myslím složité, když se člověk dožije vysokého věku a přežije ty své okolní, nejbližší. Když se to tak vezme, tak i ta "božská příroda" to svým způsobem promyslela. S přibývajícím vysokým věkem, ubývá k okolnímu světu vnímavost a duše si začíná žít svým světem, jakoby dětského věku. Mám s podobnými nějaké skušenosti. Jsou to krásní, často vřelí lidé, s mozoly na upracovaných srdcích. Zasluhují naší ohleduplnost a důstojnost*
Ještě jednou díky, Marie.
Nebeská úča Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Díky, za tvůj příznivě projevený instinkt a nahlédnutí. Ať se daří, DVDstrelce.
Zmoklá slepice Publikoval(a): Z nitra | Básně » Humor
... i jako muže oslovila*
V zimním snění Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska
Otevřít se k milostné energii.*
Ať je slunce, mráz. Srdce z hladu žádá, zas a zas.
Zmoklá slepice Publikoval(a): Z nitra | Básně » Humor
... a je to jasný. :-)
Ve smíření Publikoval(a): Majda | Básně » Ze života
V takových poutech nejlépe... a zahodit od nich do zubaté rokle zbytečný klíč.
Slatiny Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Super, Kaji* Nádherná, poeticky ztvárněná momentka. Užil jsem si ji!
nalezená sebeúcta Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Tvé ostře řezané kontury s jemnou ironií... pěkně sis vykroužil a já rád pobral.
(Na louce jsem jednou zkoušel čůrat i v leže. No popravdě, nic moc! Ach, Bože!)
Bylo to jiný kafe Publikoval(a): Yry | Básně » Láska
Potkat na polní cestě ženu, s tak pěkným čmodrchem lásky na hlavě? Tak bych si ji namlouval... ta by jistě nenudila.
Rád jsem si přišel, Yry*
Ozvěnou duše Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Vskutku, za mně hodně povedené dílko.
"Obrazy položené zimy"*
Omnis vita supplicium est Publikoval(a): Jean-Paul Simon | Básně » Filozofické
Já osobně, si v mini verších nelibuji. Pro mě to jen, jako vytržený úryvek ze života... zkratkovité vyjádření ke kratké myšlence. Je to jako v mini pohádce. "V jednom království princ, v druhem princezna. Princeznu chtěl sežrat drak. Princ mu sťal hlavy. Král mu dal za odměnu dceru a šťatní tam žijí do dnes." Vyjádřené jádro podstaty. Na co okolo "plácat" a pohádku rozvíjet?
Však víš, že nemám rád stoprocentnosti. Tak i zde to zcela neplatí, a v určitém lidském vyjádření mají "mini" své opodstanění i určitý půvab. (K zapamatovatelnosti, soustředěnosti k věci, kterou tvůrce chce prioritou oslovit čtenáře atd.) Je to takový pro nás podobný druh "neendemického" haiku. Jeho minimalistický obsah, Ti může - s prominutím, napadnout behem pár vteřin i při posezu na toaletě. Asiaté mají zakodovaný minimalizmus už v sobě, zřejmě už i k své lidnatosti. Tedy i u nás by se dalo z toho "něco" převzít. A co si budeme povídat. Zkrze dalšímu pohodlíčku si člověk vykouzlí vždy nějaký výborný argument, jak si zrovna tohle vynachválit! Zde prosím, si nespolčuj s tím, že tímto naopak oslavuji rozvlekle dlouhé básně. Ale s provoláváním chvály a bez mantinelů takovej "odezdikezdizmus?" Tedy ano, ale magneticky nezblbnout!
Že Skácel a mnozí čtyřverší? Proč občas ne. I pro mně je to literární velikán.
Již jednou, jsem se zde někde zmínil. Kdyby se zde pojednou vygenerovalo tisíce "poučených" a geniálních Skácelů, tak by nám ten styl krásy časem lezl krkem - to mi věř. Vím, je to jen zavádějící teorie a u někoho plácám nesmysli. Ale je to jen jeden laický pohled ze sta a třeba tobě i některým, to třeba bude stát alespoň za úvahu. Člověk by neměl jen infantilně papouškovat, co se říká a řídit se stádně proklamovanými názory. Je to jen (!) má provokace k zamyšlení se. Nakonec si každý, strůjcem svého.
Omnis vita supplicium est Publikoval(a): Jean-Paul Simon | Básně » Filozofické
Ale kdeže, zrovna já mám Tvoji mini za zdařilou. Je tam to věčné dorovnávání se do zákrytu s životem.
Ale usmívám se nad zmínkou "... hned bych chtěl napsat něco opravdu kvalitního."
Kolego, a kdo by nechtěl? I já si žehrám neustále nad svoji kvalitou a je mi zpětně neuvěřitelně zle, když se ohlížím zpět k svoji tvorbě. V zoufalství díla z profilu mažu a v lepším případě předělávám. Sním (a kdo ne?) o verších, do kterých promítnu svoji přesnou dikci toho, co cítím a představuji si. Že jednou si řeknu, Šerý, to je přesně to, co jsi chtěl vyjádřit a co čtenáři s tebou sdílí i s nadšením kvitují. Zkrátka jednou vytvořit něco "dokonalého."
Myslím, že je to odvěké dilema tvurců - a jistě, nejen amatérských.
Omnis vita supplicium est Publikoval(a): Jean-Paul Simon | Básně » Filozofické
To je přirozené. Piš si stylem, inspirován oblíbenými autory. Ale v nitru zůstaň svůj se svým pohledem, a svojí výpovědí o životě. Alespoň já se o to snažím.
Návštěvnost
