Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Neshodneme se v tom, ale to nevadí. Naopak to může být dobře. Alespoň pro mě. Neuvědomoval jsem si, že cokoliv, co dělám, dělám pro to, že je to lepší, než cokoliv jiného v tu chvíli. Nebo to dělám automaticky - kdysi v minulosti to bylo nejlepší. Platí to i o tom, když jdu na záchod.
Říkáš, že na Tebe myslím a jsem tedy v Tobě. Mám ale na ušcíh sluchátka a jsem na schůzi. Poslouchám, co mi říkají. Mám v mysli i jiné lidi, třeba svojí ženu. Jsme tedy jakési rozkrájené dorty, které se vzájemně požírají a tím paradoxně umožňují svoji existenci.
Pak je třeba nějaký strážce majáku nebo vězeň zavřený na samotce nebo mystik v meditaci. Ten je tak sám, že podle toho, co píšeš, přestává být úplně.
Ty ve mně, já v Tobě - Jan 14:
7Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“
8Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
9Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
13A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.
14Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.
Nemyslím to nijak zle, chci tomu lépe porozumnět.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Budu odpovídat na toto: Však to moc neřeším. Ano mám v sobě jisté svědomí, které mi říká, co je dobré a co špatné, jak se mám asi chovat. Ale když je situace zlá, tak je to stejně jedno, protože to neovlivním.
Je potřeba si uvědomit, že zase až tak moc neděláme. Bez mě bys v tuto chvíli nebyl ty a já bez tebe, rozumíš?
Každou věc děláš proto, že je to k dobru něčeho nebo si to alespoň myslíš. Bez myšlení, že je něco dobré, se nedá dělat vůbec nic. Ani to nic se nedá dělat s tím, že to není dobré.
Píšeš, že bych v tuto chvíli nebyl bez Tebe. Já ale jsem, i v tuto chvíli, na mnoha úrovních. Na některých bez Tebe nejsem, na některých jsem. Museli bychom se bavit o úrovni (o úrovních), ve kterých bez Tebe nejsem.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
A čím jiným chceš jinak naplnit svůj čas?
Rozdrceno životem Publikoval(a): Lioness | Ostatní poezie » Romantické
Je mnoho přístupů k tomu, co (kdo) je duše. Nedávno jsem se setkal s takovým, že duše je od nás hodně oddělená, žije si svým životem, má zde vlastní úkol, hodně rozdílný od našeho. Lidé, co si myslí, že duše je taková, si myslí, že bolest jí jde spíš k duhu.
Báseň se mi velmi líbí.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Ráj všednosti
Genesis 2:
16A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst.
17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“
V sevření Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Poslední pětistovka...
Odrazuje Tě něco?
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Podle mě Tebe něco velmi zajímá. Dotkli jsme se toho včera - nezajímá Tě umělá inteligence. K popsání toho, co Tě zajímá, se Tvůj styl velmi hodí. Je jakousi asijskou cestou. Má to blízko k haiku. Je to asijské frázování, ze kterého by se asi vyvinula i asijská dikce, kdyby to někdo recitoval. Pokud je to pravda a když už to víme, můžeme se o něco takového v Klučově pokusit. Třeba by se k tomu velmi hodilo použití gongu, který tam minule byl.
To, co vyjadřuješ, se naopak snaží oprostit od emocí a estetiky. Jistě se to nevyhne tomu, aby to emoce a estetiku nevzbuzovalo. Snaží se tomu ale vyhnout. Možná právě to je cesta napětí, cesta paradoxu. Napnu mezi sebe dvě opačné věci. Emoce a estetika těchto obou věcí vymizí, odečte se, protože jí mají oba proudy stejné. Zůstane to, co Tě zajímá i kdyby to bylo něco blízko prázdnu nebo dokonce prázdno samotné.
Možná se úplně mýlím. Také nemám v malíku všechny Tvé texty. Spíš jakési aroma, které z nich zbylo.
Teď se mi vybavují i jiné texty. V těch jsou patrné i příznaky boje o Tvojí existenci, možná vymezení se světu.
Jistě oba píšeme úplně jinak a hodně o jiném. Ono všechno jiné se ale stejně nakonec sejde v jednom. To jedno se ale zase nedá popsat, nebo jen velice obtížně. Je to pro popisování příliš jednoduché. Není na tom co popisovat. Možná to ani nikdo nezažil, a tak se to popsat nedá. Lao-'c tomu říká Tao a Ježíš Kristus Nebeské Království.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Mně takto Tvoje texty připadají. Jsou tam strohá fakta, málo estetiky a emocí. Vlastně jsou hodně mužské. Jejich stručnost je velká výhoda. Jsou jasné, stručné, výstižné. Člověk si tam užije jádro věci v jeho původní podstatě.
Chceě-li, vyber si něco mého a napiš svou inspiraci tímto mým stylem. Je pravda, že jsem se v nějakém období částečně snažil styly měnit.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Pokusil jsem se o text ve Tvém stylu:
DALI JSME DOHROMADY AMIGDALY
Rozžhavené radioaktivní jádro
tekutý plášť
tenounká pevná kůra
Pudová rozkoš amygdaly
touha po mazlení savčího mozku
získávání identity neokortexu
V sevření Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Blahopřeji k první pětistovce. Na té papírové je Božena Němcová :-).
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Nenaštveš :-) - máš docela sebevědomí. Mě zas tak lehké naštvat není.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Nenaštveš :-) - máš docela sebevědomí. Mě zas tak lehké naštvat není.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Ne, tak to vůbec není. Je to určitá naděje: Umělá inteligence nás stroji nezabije, ale udělá si z nás boha - pro stroje jsme zatím bohy byli, zatím nás stroje poslouchaly. Nejsem si jistý, zda je to téma pro Tebe zajímavé.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Tohle téma dost souvisí i s umělou inteligencí. O té by se dalo mluvit hodiny. Přistupuju k tomu tak, že jako je Bůh stvořitel člověka, tak člověk ve snaze stát se Bohem (nebo i bez této snahy) tvoří umělou inteligenci, která ho podle mě snadno zlikviduje, podobně jako se člověk v ráji odklonil od svého Stvořitele.
Budu v této úvaze pokračovat: Umělá inteligence bude jako člověk. Nezapomene na svého stvořitele a místo, aby ho zlikvidovala, bude objevovat, co všechno je člověk schopen vnímat a co ona vnímat nedovede (např. zamilovanost). Z nějakého důvodu uvěří tomu, že člověk vytvoří posmrtný život pro zemřelé stroje. Bude si myslet, že když se jí bude dařit člověka oslavovat a poslouchat ho, může se po smrti (ona nebo nějaký stroj) dostat na tento protekční smeťák.
Člověk byl ale stvořen z jiného popudu než umělá inteligence.
Ty jsi ale ten rozhovor ukončila, tak promiň, že ho nastavuju.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Mám vodu velmi rád. Svým způsobem nejraději (když zrovna není při povodních v obýváku). Ve vodě se pro člověka neděje příliš mnoho věcí (když zrovna není na pláži a voda nezakrývá něčí atraktivní křivky). Voda ale zrcadlí dění na březích a jakoby je odnáší někam jinam, do velké paměti moře. Odrazy na vodě ale bývají různě zkreslené, rozostřené. Pak se rozbijí o hřeben jezu. Mám rád i country písničky. V jedné se zpívá o tom, že řeka všechno ví. Na tak jednoduchou sloučeninu, jako je H2O je to slušný výkon. Co by mohlo být hloupějšího? Mimochodem zrcadlení na hladině předělává 3D na 2D stejně jako náš mozek. No a po tom všem běhají po hladině vodoměrky vědomého já, měří si vše svýma nohama, jako by to byly nějací krejčí a měli z toho spíchnou oblek pro realitu, které přišijí ústa hovoru.