Návštěvnost
Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Milá Vivien, děkuji, dnes je mi potřebné přesně takové povzbuzení.
Poslední dobou přemýšlím o ptácích jako o potomcích dinosarů. Jako je naším atributem rozum, jejich byla síla. Díky nim i jejich předchůdcům máme ropu, bez které bychom se nehli. Po tom, co nám předali žezlo nad planetou, obdrželi křídla a zpěv. Není to krásné? ...taková protichůdnost vůči síle a ropě... To jsem se ale odklonil od Tvé básně
Třpytivá chvilka Publikoval(a): Týna | Prozaická miniatura » Ze života
Moc pěkné :-)
Zdálo se mi že to bolí Publikoval(a): Lioness | Ostatní poezie » Romantické
Moc se mi líbí i když je to dost horrorové, kocovinové. Kdyby člověk vůbec neplánoval, především neplánoval, že to všechno bude nějak v klidu, nějak jako doteď, zřejmě by podobné situace vnímal nejen jako normální, ale i nevyhnutelné. Děje se mi to, že na Tvou báseň roubuji něco, co mi běží hlavou, a to bych neměl.
Uhořím Publikoval(a): Lioness | Ostatní poezie » Romantické
Člověk aby měl stále připravené plavky pro případ, že se na něj někdo podívá. Jen u milovaného lze padnout do oka bez plavek.... :-)
Závidím Publikoval(a): Lioness | Básně » Romantické
Milá Lioness,
připomnělo mi to toto: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/urbankova-nada/zavidim-77081
To neznamená, že se mi to nelíbí, že to není autentické.
s přáním všeho dobrého do nového roku, mnoho nejen milostných "úspěchů"
K.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Milá Vivien,
poslouchal jsem nyní nějaká slova o adopci. Částečně musím vzít svá slova zpět: https://www.youtube.com/watch?v=WYFH-13diJ8 8 - 9 minuta. Částečně ale trvají: https://www.youtube.com/watch?v=j0B8pRRJgY8 19- 20 minuta.
Podle Tvé povídky není jasné, jak to přesně bylo, jak ty sama jsi do toho angažovaná. Také si myslím, že jsem zde už někde jinde, než bych měl být - měl bych se vyjadřovat k literárnímu zpracování, a ne k obsahům.
Je ale pravda, že obsah je to hlavní, kvůli čemu čteme.
Budu psát o sobě. Co jsou ty věci, které to ve mě rozeznívalo? Ač si nesu nějaké škraloupy z dětství, tak jsem jako dítě vyrůstal v úplné rodině. Díval jsem se skrz prsty na kamarády, kteří vyrůstali se svými svobodnými matkami. Mohl jsem se k nim chovat lépe. Také mě udivovala síla jejich socializačních schopností. Necítil jsem se v jejich blízkosti úplně svobodně (teď píšu o jednom konkrétním, ostatní takoví nebyli, někdy jsem se nechoval dobře ani vůči někomu z úplné rodiny a on ke mně - možná to tak i bylo správné, člověk si potřebuje některé věci osahat, vyzkoušet, spálit se).
Tehdy jsem se hodně díval i matčinýma očima. I ona soudila svobodné matky, především ty, kterým se nedařilo udržet jednoho partnera a hodně je střídaly. Na návštěvách u těchto žen jsem cítil, že i ony se tak na sebe dívají.
Hodně vody uteklo a tahle věc se hodně změnila. Možná se nalezlo obecnější vymezení hodnot, díky nimž se děti z neúplných rodin mohou snadno stát plnohodnotnými lidmi. Možná tyto hodnoty zobecněly.
Pokud se to ale nebere jako problém, ač to problémem zůstává, tak je mým přáním, aby se to změnilo, zlepšilo.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok
K.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Milá Vivien,
vidíš, že mám příběh stále v sobě. Je pravda, že jsem neposlouchal dost pozorně. Možná i proto mi uniká absolutní realita, ve které se postavy nacházejí. Pro takto krátké dílo by to ale nevadilo, ani kdyby tomu tak opravdu bylo. Jedno ale mohu říct jasněji: Ty se ztotožňuješ s tou paní, já s tím klukem. Ze své kůže bych to vnímal jinak, než si ta paní myslí, že to kluk vnímá. Je příliš optimistická. Já jsem zas dost pesimistický. Nikdy jsem v takové situaci nebyl, jen vím, jak jsem vnímal své tehdejší kamarády, kteří takovými věcmi procházeli. Jak vidíš, námět je důležitý. Alespoň v mých očích.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Napsal jsem to špatně. Studium ještě vylepší už tak skvělé. Krásný víkend :-).
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Milá Vivien, nic nestuduj, máš to od Pána Boha.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Skvěle napsané, rovnou do uší (mně to četla robotka). Hodně se mi líbily repliky personálu. Intermezza. Rytmizace.
Prostě ses tu ukázal Publikoval(a): Lioness | Básně » Romantické
Srdce vnímá až po odzbrojení, mimo lásku stále jen válčí. Zajímavý pohled.
kam odcházejí sny Publikoval(a): Sonador | Poezie v próze » Ostatní
Milá Sonador,
zkus mi to tedy povědět ještě jinak, než že dítě sní o tom, že je dítětem. Je to možné? Pokud ne, nevadí. Případně děkuji. Pěkný víkend
kam odcházejí sny Publikoval(a): Sonador | Poezie v próze » Ostatní
Milá Sonador,
to je zajímavé že dítě sní o tom, že je dítě. Podle mě by to mělo dosnít a pak se teprve stát dospívajícím atd. Někdy se to musí dosnít rychleji. Třeba když člověk dostane rakovinu nebo dokonce padá ze skály. Někdy je potřeba to utnout a být dospělý dříve. Měl jsem výhodu, že mi to nešlo s holkama a začalo mě to s nima jít až když jsem k tomu dospěl. Jistě nejsou holky jediným průvodcem k dospělosti.
Teď bohužel nezbytná poučná část: Vezmu to opačně. Prý je 60% dospělých ve skutečnosti dětmi do 6ti let, 30% dětmi do 12ti let a jen 10% je skutečně dospělých. Osobně se mezi těch 10% neřadím a vím velmi dobře proč.
Jistě jsou i jiné sny než ten být dítětem. Tady naopak poučovat přestanu. Jsem na tenkém ledě. Může se to brát tak, že i zde je nám to vnucováno: Buď si stavař nebo strojař. Nic mezi tím. Je to i jakási berlička: volím mezi programy, stranami na cestě k finální tváři, kterou zatím vidím třeba nejasně. Nemusí to být jen špatně. Do každé situace vstupuji z nějakého archetypu, bohužel často dost vyhraněného. Třeba i do tohoto komentáře. Podle mě přestanu snít tento sen, když jej přerostu - je to k dobrému. V každém případě si můžeš zřídit jakési skladiště těchto nedosněných snů po vzoru Platónova světa idejí, zamýšlet se, kudy se tam chodí, jaký je přístup k vypůjčovanému, do jaké míry a komu jsou sny dostupné a do jaké míry si je dotváříme/můžeme dotvořit, jak nás brzdí, deformují náš výhled na realitu. Je to jakási půjčovna aut, jejich případná soukromá sbírka, soubor tramvajových linek, do kterých mohu nastoupit? Můžeš si napsat číslo vozu a čekat, až se do Tvé domovské zastávky zas vrátí a třeba Tě pod jiným číslem vezme jinam a nebo do vozovny – bude už dosněná. Tenesse Williams má Tramvaj do stanice touha. Kachyňa Vlak dětství a naděje. Pak jsem slyšel o Dětech ze stanice ZOO. Možná Ti tramvajové vysvětlení vůbec nesedí - příliš souvisí s mým specifickým způobem uvažování, od kterého se poslední dobou nemohu odtrhnout.
Nemáme TV tak 10 let, spousta reklamy je ale na internetu, na youtube, na billboardech. Vůči reklamě se vymezuju, ale nevím, zda je jen špatná. Nějaká forma sebeprezentace je naopak zřejmě nezbytná. To se týká i tohoto serveru.
Budu vděčný, pokud opět dopiluješ mé nepřesné chápání. Rád tomu případně porozumím lépe.
K.
kam odcházejí sny Publikoval(a): Sonador | Poezie v próze » Ostatní
Sny v realitě.
1) Někdy si zkouším představit, že bych nikdy neviděl ani jeden film. Neměl bych našprtané ty vzorce, které se snažím mechanicky vyplňovat. Např. má partnerka by měla mít míry 90 60 90 a ještě si čistit zuby jednou konkrétní zubní pastou.
2) Myslím na ty muže a ženy, kteří nikdy neměli žádného partnera a nevím co by všechno dali za to, kdyby měli. Měli jsme jednoho takového v práci. Šéf se ho snažil dát dohromady s nějakou ženou, které ujížděl vlak. Tento kolega se ale v její blízkosti oddal tak silnému snění a předjímání, že se jen culil a mluvil z cesty. Mohu to napsat. Mnohokrát jsem byl na jeho místě. Myslím i na především muže, kteří mají každou, kterou chtějí, dělají si zářezy do pažby, objekty svého zájmu berou jen jako kořist, věc, odpad. Jsou nesnesitelně sami. Narcismus není dobrý životní společník. I s tím mám svou zkušenost.
Kde se potom dokončí Tvůj sen v realitě? Záleží na jeho povaze, zdroji. Tvé vlastní sny se odehrávají v platónově světě idejí venku z platónově jeskyně. Sny přejaté, zadělané na natáčení reklamy jsou iluzí. Nikdy se nenaplní, vždy budou přebity dalším snem, další objednávkou na to, co si musíš koupit pro další a další sen. Nechci si nechat zahrazovat cestu ze své platónovy jeskyně slepými odbočkami reklamních brilantností.