Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Z HLUBIN BYTÍ Publikoval(a): paradoxy | Básně » Láska
Jsem vázaný k prostoru. Většina věcí, co napíšu, je spojena s nějakým místem. Nedávno jsem si zajel na místo, které mám spojené s tím, co nazývám dívání se matčinýma očima. Je to Krčský potok v Krčském lese poblíž nemocnice. Tehdy byl špinavý, byl cítit dezinfekcí i jinými pachy nemocnice. Nemyslel jsem na pacienty ani na jejich blízké. Myslel jsem na personál. Bratranec měl tehdy přítelkyni s dětmi, která stále měnila partnery. Byla to zdravotní sestra, která bydlela blízko Krče. Nabízí se, že tam pracovala. Cítil jsem, že její děti vyrůstají v nedostatku, v jakémsi chladu. Zřejmě se to nějak propojilo s tím, jak jsme se tam tehdy s matkou ocitli. To, že jsem viděl něco u druhého, mi umožnilo vidět něco u sebe, u nás, co bych jinak neviděl.
Budu nyní myslet na matky, které to také mají. Děje se to třeba čtyřletým dětem a jejich matkám. Je to období, kdy láska, onen ochranný lak vztahu a sexu začíná končit. Evolučně je to tak v pořádku. Matka cítí, jak to s ní pracuje, ocenila by, kdyby to dítě nepoznalo, ale zároveň vycítí, že dítě o tom velmi dobře ví. Vycítí, že dítě se na to dokonce snaží vyladit. Nezbyde jí, než aby se sama naladila na své dětství a hledala tam obdobnou zkušenost. Je to čerpání energie z dětství, pomáhá tomu návrat do míst, kde jsme vyrůstali i jiné věci.
Snad jsem tehdy vnímal s matkou něco na způsob osiření. Velmi zvláštní bylo to, že jsem nevěděl, k jaké osobě mám osiření přiřadit. Pokud měla matka problémy s otcem, snažila se to přede mnou zakrýt. Ono osiření jsem se tedy snažil navěsit na cokoliv v mém okolí, co to nabízelo. Kluk od rozvedené matky v roli fackovacího panáka se k tomu vyloženě nabízel. Podobně prostředí nemocnice, které se vší silou, ale nakonec vždy marně nebo alespoň velmi divně (Kubovy zážitky z nemocnic), snaží nahradit domov.
Každý psycholog by řekl, že by bylo bývalo lepší, kdybych to s matkou neprožíval. Pro mě to ale byla příležitost, jak se jí přiblížit. Stálo to za to i když jsem se pohyboval v úplně cizí krajině, které jsem vůbec nerozuměl.
Matka byla nucena se vracet do svého dětství. Nakonec snad ona byla tou, kdo byl nucen se dívat dětskýma očima, nejistá situace ji nutila řešit situace jako dítě. Dětské oči byly možná paradoxně použitelnější pro mě než pro ni.
Zde asi nejde nepomyslet na Oidipovský (a potažmo na armádní) komplex.
Myslím na mechanismus toho, co mně se děje, když jsem v situaci, ve které jsem zachytil matku. Matka podniká spoustu opatření. Všechny zřejmě mají vést k tomu, aby na sobě samé viděla, že se jí děje to stejné, jako snadno vidí u cizích lidí. Proč je to tak těžké? Protože to znamená vyhřeznutí vlastní duše do špíny cizoty neznámých. Na cizího člověka se nedíváme přes brýle života, kterými se díváme na sebe. Brýle života v sobě cítíme jako touhu, víru, naději ve zdar vlastní existence, kterou často testujeme právě porovnáváním s ostatními.
V těžkých situacích jsou nám tyto brýle násilně sundávány a my jsme konfrontováni se smrtí. Právě v okamžiku přicházení o život se život výrazně projevuje. Právě to dítě intenzivně zaujme. I je na to evolučně nastaveno.
Zřejmě to byl průhled škvírou, průhled na něco, co jsem neměl vidět. Jsem za něj vděčný. Podle mě je takový průhled zásadní i v dospělosti. Lze jím zahlédnout záležitosti nebo spíš bytosti související s Bohem.
EXPEDICE KOROWAI Publikoval(a): Vivien | Experiment » Cestování
:-)
Kareninovou už nemám rád Publikoval(a): šerý | Ostatní próza » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Cukrovar v Dolních
EXPEDICE KOROWAI Publikoval(a): Vivien | Experiment » Cestování
z vyživovaného vyživovadlo. Připadá mi to jako Obsluhoval jsem anglického krále: Do velblouda dali antilopy, do antilop já nevím co, bylo to nadívané nadívaným. I Zde je bílý nadívaný hady, plackami a hmyzem, akorát ještě za živa. V Číně bohužel pečou rybu tak, že jí chladí hlavu a jedí ještě živou s upečenou zadní částí. Báseň o jedné z nejhorších věcí, o které vím, psát nebudu.
vzkříšení a život Publikoval(a): Sonador | Miniatura, hříčka » Bůh, víra
Nemám co dodat :-)
vzkříšení a život Publikoval(a): Sonador | Miniatura, hříčka » Bůh, víra
Jiný obraz s vajíčkem: https://en.wikipedia.org/wiki/Brera_Madonna#/media/File:Piero_della_Francesca_046.jpg
vzkříšení a život Publikoval(a): Sonador | Miniatura, hříčka » Bůh, víra
Do teď jsem znal Magdalénu jen s lebkou, která mi připadá jako zvlášť povedený protipól vejce.
Další rozdělení už není v protipólu. Vejce je podle mě symbolem kultu plodnosti, který obklopoval Izrael ze všech stran a byl silně přítomný v kultu Kaneeanců. Izraelci se tomuto kultu, který je mimochodem často k životu velice krutý, důsledně vyhýbat. Důsledek je třeba to, že v Boží trojici není prvoplánově místo pro ženský element.
Lebka na druhou stranu ukazuje na pomíjivost vášně, touhy a jim podobných. V mých očích je to pobídka nad pomíjivost.
Magdaléna má nad hlavou zvláštní sloupec oblohy. Jeho hranatost kontrastuje s kulatostí svatozáře. Sloupec oblohy mi připomíná nad hlavou Magdalény mi připomíná pokrývku hlavy Nefertiti. I to byla dost výrazná žena "ze sousedství".
0 Šedá malta mozku Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Dal jsem to sem za syrova, není to učesané, uležené. V některých případech to má i výhody. Nevím, zda tento k nim patří.
0 Šedá malta mozku Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
To mě těší. Díky moc. Krásný den i týden.
Úplněk v hlavě Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
Nejvíc se mi líbí oko cvrnknuté do očního důlku
0 Šedá malta mozku Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Díky. Ještě jsem tam dobastlil strofu.
