Komentáře odeslané

Pod vrbou Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Příroda

máš o mé subjektivitě dost vysoké mínění :-)))

30.07.2017 00:24:05 | zelená vílareagovat

Světelné mosty Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života

krása slov, citu a vůbec... žASNU...
Bezhlasí...
před měsícem mě opustil někdo s kým jsem nikdy nepromluvila, nemluvili jsme stejnou řečí... jsem bolavá tam uvnitř... ještě neumím neplakat... ale také jsem vděčná za to, že jsme těch skoro čtrnáct let spolu byly... vzpomínky jako spojení... děkuju , krásné dílo, ukládám si...

28.07.2017 00:16:26 | zelená vílareagovat

Tiché proměny Publikoval(a): jitoush | Aforismus, citát, říkanka » Ze života

jsi moudrá, je to tak...

28.07.2017 00:08:16 | zelená vílareagovat

NIKDY NEDOZNĚLÉ ZVOLÁNÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické

silné...
nejsem věřící v Boha takhle... věřím, něčemu věřím a upřimně nevím jestli je to Bůh či ne... v něco ano...
asi to zní bláznivě, věřím v anděly... věřím... věřím v karmu, ale asi po svém... věřím v Boží mlýny...
a právě já jsem ta, které nevěříš... :-) hlásím se k tomu...
pro mě nás ten anděl strážný neopouští... je s námi pořád... nemůžeme ho ztratit nikdy... ať už děláme co děláme... ale v mé víře, je ještě to, co za naše chování dostáváme... - myslím to v tom trochu negativním... či jak to říct...v práci mám uklízečku, je to paní zloduch, cíleně ubližuje lidem v práci... mně neudělá nic dobrýho, mojí mamce ubližovala a tak jsem jednoho dne jí dala hranice... rozpoutala jsem tím trochu peklo, protože je starší než já a mamka mi tvrdila, že ji musím mít v úctě, což ani náhodou :-) řekla jsem ji to neagresivně, nekřičela jsem, ale rázně... koukala... myslím,že je sama, děti na ní kašlou, nikoho nemá... je sama, snad to je to, co dostala za to, co dělá... ale anděla dle mě jistě má :-)))
je zvláštní, před pár lety zemřel u nás mladej kluk, měl silnou cukrovku, staral se mi o počítač... byl to milej nenápadnej kluk, kolem třiceti let... ochotnej, měla jsem ho ráda, měl krásný oči a vůbec byl příjemnej... ráda jsem s ním spolupracovala... když zemřel, byli jsme všichni vykulení, ze dne na den... plakali jsme ... ona pronesla, že to není vůbec škoda, že takhle nemocnej neměl vůbec žít... málem jsem spadla na zem, když to pronesla... její slova, že všichni nemocní rakovinou by měli umřít do týdne mi dostalo, pracovala jsem na onkologii, žila jsem tuhle příšernou realitu s nimi a tahle osoba pronese tohle!!!! zvracela bych, když ji vidím, ale je ředitelkou mé místnosti v úklidu :-))))
nemám takovéhle lidi ráda... fakt ne... leč, nastavuje nejen mně zrcadlo... omlouvám se, víře asi moc nerozumím... :-)))

28.07.2017 00:00:03 | zelená vílareagovat

I ŘEKY SE KLIKATÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

to je krásný... a krásný je, že ty úsměvy i ty takhle vnímáš...

27.07.2017 23:38:01 | zelená vílareagovat

K SMÍCHU Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

před spousty lety jsem donkichotsky si umínila, že zavedu psa do každého zařízení v jednom malém městě... velký sousto... našla jsem si organizaci, nakráčela tam a sovu vizi přednesla ředitelce...razítko na mém osvědčení právě tohle dělat sotva zaschlo, houby zkušenosti :-) ředitelka si mě prohlídla a pronesla, fajn, sežeňte si na to peníze... jsme neziskovka, jak víte... a šup, náraz... tak jsem sedla k pc a učila se jak psát granty...a tak jsem ho napsala, organizace mi dala záštitu, co víc jsem si mohla přát a pak jsem čekala... a dočkala se... zazvonil telefon... vyšlo vám to, zítra vás očekávám... týýýýjooo...co teď? říkala jsem si... razítko uschlo, ale nezkušená jsem byla pořád... ale šla jsem do toho... legrační bylo, že jsem byla vyškolená, zkoušky jsem udělala, ale tím to končilo :-) na druhou stranu jsem byla jediná, kdo v té organizaci o tom alespoň něco věděl... :-)))) a tak jsem se učila za pochodu... a učím se dodnes... byla jsem nadšená, zapálená... neměla jsem limity... nabíjela mi radost pacientů... a jednoho dne jsem zjistila, že ředitelka té organizace si na tom honí své ego, svou pozici... sedla jsem si na zadek, ne sedla, spadla z velký výšky...a uvědomila si, že této paní nechci dát už ani halíř z grantových peněz, co jsem pak dokázala sehnat... sbalila si pár švestek svých a šla, vyhrožovala mi, právnička mi radila, abych si svoje know -how hájila a získala následně peníze z toho, co jsem tam založila... odmítla jsem to... šla jsem dál...ztratila jsem iluze, ale nezradila sebe v tom, těmi penězi platit někoho, koho jsem nechtěla... ať se udáví... :-)))odešla jsem s pár rámečky z mého stolu a zklamaná lidsky, ale dalo mi to... byla to ta nejlepší zkušenost, kterou jsem mohla získat... nevzalo mi to nadšení, ale dalo mi to ... přemýšlej s kým se dáš do spolupráce... :-)

27.07.2017 23:27:35 | zelená vílareagovat

JEN SRABI (SE) ZRAZUJÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska

uvědomění si vlastní zrady... je to jako zradit sám sebe? skřípeš zubama...lze zradit sám sebe? ptáš se hned potom...
když školím své pomocníky do nemocnice, kladu jim na srdce, aby nikdy nemocným neslibovali nic, co nemohou splnit... ovšem naprosto jinej pohled tomu dal můj kamarád, který pronesl... slibem nezarmoutíš... možná je to pravda, ale pro mě ne :-) kamarád se uchechtl...pitváš to dopodrobna, pronesl, když slíbíš uděláš radost... a když nedodržíš, bolíš... zakabonil se, taky si to ten druhej nemusí pamatovat... a taky může, pronesla jsem už hodně potichu...pár týdnů poté jsme spolu a s mým partnerem šli na pivo, měli jsme k němu přisednout do vlaku, volal, nestíhám o hodinu to prodlužuju... za hodinu volal znovu nestíhám, čekám na vás na nádraží... sešli jsme se... sedíme v malebné hospůdce na zahrádce, popíjíme pivko, partner šel na záchod, kamarád mě chytil z ruku a pronesl... viš, slíbil jsem ti, že přijedu a jsem tu, usmála jsem se...
přemýšlím, jestli jsem se někdy zradila, určitě... třeba svoje ideály, které díky zradě ideály býti přestaly... je to dobře nebo ne? víš, třeba nám určitá zrada sebe může otevřít oči v jiném vnímání... třeba musíme někdy zradit sebe, abychom uviděli možnosti toho dalšího... díky za zamyšlení...

27.07.2017 23:07:02 | zelená vílareagovat

tři jsou moc Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní

hmmm... týjo, ty umíš jednoho postavit k zrcadlu a nechat ho zpytovat svědomí...

27.07.2017 20:48:20 | zelená vílareagovat

ZNAMÉNKO KRÁSY Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní

krása, to je ale krásný slovo... :)
také se přeci říká, že je pomíjivá, kdo ví... je to zase jen slovo :-)
krása ... sedím ve svém dřevěném domě u dřevěného stolu... tenhle stůl mi přijde krásnej, je dřevěnej s trnoží u něho je šest vysokých židlí... a je dělaný, jako že mu je tak sto let, červotoč, oděrky, rýhy, nerovnosti, opotřebování... když jsem ho tenkrát zahlédla, bylo jasný, láska a krása na první pohled... v tomhle domě ho už mám čtrnáct let a je více odřený, někde ho někdo propálil a mně přijde čím dál tím krásnější... miluju ho... když kdokoli vejde do téhle místnosti je první, co uvidí, je velkej a s těmi židlemi zastává velkej prostor... nikdo si ho ještě nikdy nedokázal nevšimnout, ať už si říkal cokoli... je nepřehlédnutelnej a to krása bývá... :-) ráda ho hladím, každá návštěva si k němu sedne... :-) po celém mém domě jsou na zdech fotky... otevřeš vchodové dveře a hned vpravo na zdi je kolem sebe máš, vejdeš do jakékoli místnosti a všude jsou... fotky dcery, psí, dětí, táty, mámy, naše... život... někdo se pohoršuje, jak je to divný, ale pro mě je to krása...
krása vzpomínek... krása lidí... krása tolerance... krása okamžiku... krása lásky... krása slov... krása odlišnosti..... v čemkoli je krása a ti, kteří ji dokáží vidět, cítit, milovat ji i přes překážky a ještě pořád ji vnímat jako krásu, jsou bohatí a krásní :-)
s krásou se strašně těžko loučí... a tak se s ní neloučím... když v domě dodělali dřevěné schodiště, neskutečně ráda jsem na něm sedávala, vonělo dřevem... krása vůně... víš, už nevoní, ale sedávám na něm stejně pořád, protože si tu krásu pamatuju... :-)

27.07.2017 22:35:52 | zelená vílareagovat

o Frr-k-ounovi Publikoval(a): Frr | Miniatura, hříčka » Ze života

ve snech se nám to lítá, co :-)

27.07.2017 22:07:19 | zelená vílareagovat

vše Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní

to i já, ale obé byly nezapomenutelné... je to tak s někým můžeš strávit hodiny a odejdeš bez dojmu, bez pocitu, bez obdarování a s někým okamžik, pohled a ty víš...

27.07.2017 20:05:55 | zelená vílareagovat

Jasný omyl Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života

houby... ty neshoříš ty vzplaneš :-)

27.07.2017 22:02:46 | zelená vílareagovat

vše Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní

pro tohle jsem ráda, že jsem člověk :-)
ty pohledy... s někým prožiješ chvíle, který vás prostě pojí, ty víš ten druhý ví... a ty pohledy o sebe klouzají a ty ať chceš nebo ne uvnitř cítíš kouzlo... kouzlo, který si umíme vytvořit vzájemně my lidé... a i kdyby to za vteřinu mělo být jinak, tohle už nám nikdo nikdy nevezme... :-)

27.07.2017 19:50:01 | zelená vílareagovat

v čase Publikoval(a): Frr | Miniatura, hříčka » Ze života

hmmm... ještě že nás ty ozvěny jen opakují, kdyby mlely něco jinýho, byl by to očistec :-)

27.07.2017 21:47:28 | zelená vílareagovat

Dumka Publikoval(a): Helen Zaurak | Ostatní poezie » Smutné

asi to bude znít zvláštně, ale ten pohled na to slunce musel být dokonalý a i když se člověk cítí zle a bolavě, přesně tohle pro mě jsou vždy tyhle chvíle tím nejkrásnějším... to bolavé je najednou strašně malý oproti tomu slunci či jinému pohledu... pro tyhle chvíle pak umím rozkrájet problémy na malé kousky a vyřešit a smířit se s tím...

27.07.2017 21:45:33 | zelená vílareagovat