váha mokrého sněhu

Slyšel jsem vepřové plátky z pootevřených oken hospody, co syčely jak nasraní hadi.
„Až umře Plant a Page, tak to budu hodně smutný,“ řekl doktor M.
Když umřel Tom Petty, tak nabíral na prostranství před SK Kladno, a utišil ho až grog v restauraci.
„To je děs,“ říkal.
„A nejhorší je to, když chci něco vyprávět holkám u oběda a najednou mě ovane tohle, co nevím co je, a já musím zhluboka dejchat, protože já nemám slzy rád,“ kroutí doktor M. hlavou.
Hospodský pes majitele sedí přímo proti němu a prohlíží si ho vidoucíma očima pochopení.
Ale možná jen taky loudí hlt grogu.
„Jsou vůbec nutný ty šaty do rakve? Není to volovina? DOBROU NOC. To by snad stačilo,“ prohlašuje doktor M. s tou svoji definitivou, aby rozehnal to něco.
„Snad by si lidem nechtěl brát iluze?“
Pes zakoulel očima.
Fakt jsem to viděl.
A hned na to se vrátil za výčepní pult, jako kdyby ty naše kecy nemohl poslouchat.