Hvězdy nám nepřály (recenze)

Hvězdy nám nepřály (recenze)

Anotace: Bez bolesti by člověk nepoznal radost. (strana 24)


Název: Hvězdy nám nepřály

Autor: John Green

Nakladatelství: YOLI, 2014

 


Oficiální anotace:

 

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. 

 

 

Má vlastní recenze:

 

Jak je již zmíněno v anotaci, Hazel se seznámí a Augustem. Jejich seznámení neprobíhá tak, jak se lidé seznamují „běžně“ – žádná škola, diskotéka atd. Ti dva se setkají v podpůrné skupině, což je skupina mladých lidí setkávající se v kostele, za jednoduchým účelem. Že v tom nejsou sami. Že všichni ti, co do skupiny zavítají, mají společný „problém.“ Rakovinu. Buď úspěšně vyléčenou, nebo s ní právě bojují. A jak jsou na tom ti dva? Hazel bojuje se štítnou žlázou a metastázami v plicích, zatímco Gus rakovinu přežil. Přežil ovšem s následky – místo jedné nohy má protézu.

    Upřímně, Hazel se nedívím, že se do Guse zamilovala. Gus je milý, zábavný a sexy (brunet s modrýma očima, na rovinu, kdo by odolal?) Pokud pomineme rakovinu, dá je dohromady mimo jiné kniha Císařský neduh. A právě Císařský neduh to všechno rozjede. Hazel si strašně přeje zjistit, jak by knížka pokračovala. Ale autor oné knihy se straní lidí, nedává rozhovory a Hazel neodpověděl na jediný dopis (a že mu jich napsala nespočet). Jak to tedy udělat? Využije spolu s Gusem Džina v láhvi, nadaci, která plnila nemocným dětem jedno přání.

     Hazel své přání použila již kdysi, ovšem Gus si to své schoval a tak se hrdličky dostávají do Amsterodamu, aby se mohli shledat s Peterem Van Houtenem, autorem Neduhu. Během pobytu se toho stane nespočet - od zjištění, že Peter Van Houten je ve skutečnosti idiot až po… Ne, dál vám to neřeknu. To bych přece vykecala úplně všechno, což nechci.

 

 

Kniha je napsána s neuvěřitelným citem a vtipem. Až se mi nechce věřit, že je to fikce. Strašně se mi líbil vztah Guse a Hazel. On má místo nohy protézu, ona za sebou musí neustále vláčet bombu s kyslíkem. A jim je to jedno, oni se přesto milují a ukazují, jak strašně křehká je láska nejenom mezi dvěma lidmi, ale i mezi přáteli a rodinou. Ukazují, jak neuvěřitelně křehký je lidský život. Jaká je láska, když dvěma lidem hvězdy nepřály.

 

 

 

 

Doporučení:

 

Knihu bych doporučila naprosto všem. Je jedno, jestli jste muž, žena nebo hermafrodit. Jestli jste mladý/mladá, starý/stará. Je to knížka, na jakou jen tak nezapomenete a která se vám vryje pod kůži. Jenom upozornění pro citlivé dušičky jako já… Posledních sto stran jsem nebrečela, to ne, ale oči se mi leskly. Ale potom, když přišlo to ono, tak jsem si musela dojít pro kapesník. Neodehrál se hysterický vzlykot, ale jenom pár tichých slz, za které se nestydím. Protože ta knížka si to zaslouží.

 

 

 

 

Obálka:

 

 

 

Obrázek obálky a oficiální anotace zkopírovány z http://www.bux.cz/

 

 

 

Autor Elisa K., 03.07.2014
Přečteno 1174x
Tipy 8
Poslední tipující: Robin Marnolli, Pamína, Amonasr, Aiury, jitoush
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tu knihu jsem četla. A svým způsobem jsem si ji zamilovala. Musím však říct, že více ji nenávidím ...

Je to krásný milostný příběh s vidinou a nadějí k tomu, že i nemocní a umírající lidé mají nárok se zamilovat a následně milovat ... o to je to však všechno bolestnější. A pro čtenáře mého charakteru téměř nesnesitelné.

Je úžasně napsaná. Hltala jsem každé slovo, každé písmeno a přesto jsem měla neutuchající touhu ji zaklapnout a již nikdy neotevřít. Neudělala jsem tak a během dvou dnů jsem to přečetla. S hlasitým pláčem.

Myslím, že se mě snad nikdy jiná kniha tolik nedotkla, jako právě tato. Přišlo mi to zničující, depresivní, ironické až sarkastické a ten "černý humor" pro mě nebyl nic moc. Byly chvíle, kdy jsem se chtěla smát, ale nešlo to. Útroby se mi sevřely a měla jsem chuť brečet. Asi jsem se do toho moc vcítila a to byla ta chyba ...

Každopádně obdivuji samotného autora pro jeho odvahu takové dílo napsat ... a ty, kteří po přečtení mají chuť shlédnout filmové zpracování. Já tu chuť ztratila ... :)

05.08.2014 22:31:44 | Aiury

líbí

Mě se ta kniha neuvěřitelně dotkla... Podobně silně na mě zapůsobila taky kniha Volání netvora - tu též doporučuji všemi deseti ;) A já se tedy na filmové zpracování podívám ráda :)

05.08.2014 22:38:35 | Elisa K.

líbí

A autor? :))

05.08.2014 22:40:28 | Aiury

líbí

Patrick Ness. Psala jsem na ní před rokem recenzi, tak se můžeš kouknout ;)

05.08.2014 22:42:02 | Elisa K.

líbí

Eli, napsala jsi to úžasně, pro tu knížku jsi mě nadchla - zasloužíš ST, jsi opravdu šikulka. Mám radost, že píšeš i sem :-)

04.07.2014 19:10:41 | Pamína

líbí

Děkujů :) Knížka je to opravdu úžasná, zhltla jsem ji za dva dny, vřele doporučuji :)

04.07.2014 19:13:48 | Elisa K.

líbí

Souhlasím s Jitkou, já mám radost z každé recenze, kterou tu objevím - jsem sice introvert, ale úplný samotář taky ne, milá společnost mi udělá radost vždy :-D A když to je takto krásně a srdcem napsané, tak tuplem. Tleskám Ti, Eliško, ta recenze opravdu dýchá :-)

04.07.2014 00:02:05 | Amonasr

líbí

Děkuji moc, od takového zkušeného recenzenta pochvala potěší ;) :)

04.07.2014 00:04:47 | Elisa K.

líbí

;-) :-)

04.07.2014 00:08:26 | Amonasr

líbí

....navnadila si.....a je dobře,že si se zase pustila do recenze,
nemusí je psát jenom Amonasr.../smích/.Ji.

03.07.2014 20:11:45 | jitoush

líbí

:) No jo, zdejší polička "Recenze" je taková skoro prázdná, tak jsem si řekla, že Amonasrovi pomůžu :) A knížku opravdu doporučuji, je úžasná... Díky za návštěvu :)

03.07.2014 21:01:01 | Elisa K.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel