Básně autora Amonasr
Nalezeno 1545 záznamů. Zobrazuji 341-360.
Bez komentáře ;-)
Hodnoty nežijí ze sebevznešenějších, ale dutých, slov těch, kdo káží vodu a pijí víno, ony na ně umírají...
@&@ Se skloněnou hlavou před ohromnou vnitřní silou hendikepovaných… Inspirováno básní Ondřeje Duška na nedávném Po(e)títku č. 2
Dnes už si nejsem úplně jistý, jestli ten zmatený jsem nebyl spíš já. V sedmnácti, ani ještě dlouho potom, jsem totiž ještě netušil, že do ženské (dívčí) duše není možné nahlédnout a tím méně jí porozumět... ;-))
Tenkrát ještě tak mladý a už tak vystresovaný... ;-)
Když jsou zítra ty Dušičky…
Tam, kde si nikdo hrůzy zabíjení neumí ani trošku představit, vcítit se do nich, je tak snadné jen tak pro zábavu stříkat krví a žonglovat utrhanými údy. V propojeném světě to ale leckde není hra a skutečné hrůzy jsou nám blíž, než si možná myslíme.
Malý střípek z paradoxů bláznivé a pokrytecké doby. Není v tom nic adresného, kdybych to psal jako referát ve spolku holubářů, použil bych metafory třeba o poštovních a okrasných holubech místo o druzích veršů - podstata sdělení netkví v konkrétním…
@&@ Nedalo mi to, když mi Dreamy připomněla Poetítko a na to příští chystá zase sladké překvapení. Lepší věnečky jsem totiž, než na jaře ty od ní, nikdy nejedl. Tak jsem taky něco upekl – sice neuměle, ale zato s láskou :-)
Retro ze šuplíku – tohle mi vůbec nepřipadá, jako ode mě. Je legrační, objevovat po letech sebe sama. Ani nevím, co tím chtěl básník říci, musel bych si to vymyslet, ale asi by těch variant na výběr bylo víc. Tak ať si v tom každý najde, co chce. :-D