Návštěvnost
Básně autora Rozmarýna
Nalezeno 97 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Trochu netradiční podzimní poezie. Kdo by se jenom nadál, že v listopadu pokvetou šeříky?
Pokoj duši, která se rouhá; přijmi můj žalozpěv.
Třeba časem začne připomínat ten původní.
A tak (se) hledám.
Název opět přejatý od stejnojmenné písně v podání zpěvačky Navarové. Přeji všem pěkný deštivý den.
Odpusť, příteli, a opatruj se.
Této drsné (avšak pouhapouhé) alegorii již brzy bude rok. Některé básně mají ten charakter, že se s nimi člověk dokáže ztotožnit v různých obdobích svého života. Tato je jedna z nich.
V duši bordel, jarní úklid v nedohlednu.
A raněný opět rozsévá bolest.
Bylo tu, není tu; má smysl se ohlížet zpět, avšak nikdy ve ztracených nadějích. Buď volný.
O lásce a jejích náhražkách.
Do hry o city z prášku vstupuje staronová postava. Copak jsi zač a co se mnou zamýšlíš? Snad mě chceš ochočit, snad stáhnout z kůže...?
Čas bych prosila...
Co se změnilo a mění, zda mě čeká posvícení? Přečtěte si, milí čtenáři, sami.
I to se někdy může stát.
A zde přichází druhé básnické poselství z mého pera. Čeho se bude týkat tentokrát? Přečtěte si sami...
Modlitbou proti Antispáse. (Pro vysvětlení: "meditace" je můj vlastní básnický žánr, který propojuje filosofickou úvahu a duchovní modlitbu.)